Naše poznatky o evoluci člověka se změní poté, co vědci označili za místo zrodu prvních lidí Evropu. Chybějící evoluční článek našli vědci na území dnešního Bulharska a Řecka.
Vědci určují původ prvních lidí podle nálezů fosilií. Ty nejstarší, které se datují k rozdělení vývojových větví prvních lidí a opic před 7 miliony let, byly nalezeny ve střední Africe. Nyní však dvojice nálezů z oblasti Bulharska a Řecka ukazuje, že se v daných oblastech nacházeli předchůdci člověka již před 7,2 miliony let.
Objevené stvoření pojmenované Graecopithecus freybergi dostalo od vědců přezdívku “EL Graeco”. Zubní fosilie naznačují, že naši předci se začali v Evropě vyvíjet o 200 000 let dříve než v Africe. Mezinárodní tým vědců naznačuje, že by objevy mohly úplně změnit naše poznatky o počátcích lidského druhu a poodhalit onen chybějící článek ve vývoji.
Chybějící článek ve vývoji člověka tu byl o 200 000 let dříve než v Africe
Právě v době, ze které nález pochází, se klima ve Východní Evropě změnilo a začaly vznikat otevřené savany. Pro hominidy to znamenalo nutnost vydat se za zdroji potravy a postupně začal prapředek člověka více a více využívat chůze po zadních končetinách. “Studie mění poznatky lidstva o vývoji jeho druhu. Graecopithecus není opice, jedná se o příslušníka tzv. hominidů a přímého předka člověka vzpřímeného – Homo erectus,” zmiňuje bulharský vědec Nikolai Spassov.
Africký nález z období před 7 miliony let má podobu hominida pojmenovaného Sahelanthropus tchadensis, který byl nalezen v Čadu.
Protože v savaně byla k dispozici především tvrdší a sušší potrava, jsou stoličky nalezených prapředků našeho druhu široké a mají silnou vrstvu skloviny. Pravděpodobně by Graecopithecus připomínal velkou opici s kratšími špičáky.
Tým analyzoval dva nalezené exempláře, jejich zuby a čelisti. Za pomoci počítačové tomografie vizualizovali vnitřní strukturu zubů a zjistili, že zubní kořeny jsou částečně srostlé, což je podobné modernímu člověku. Podle vědců pomohlo přechodu druhů mezi Afrikou a Evropou období, kdy středozemní moře vysychalo a tvořilo tak jakýsi most mezi oběma a kontinenty.
Zdroj: Vědecká studie
