Je noc a vy jste vyčerpaní z dlouhého letu. Pohodlná postel v hotelu se ale míjí účinkem. Minilednička nepřestává vydávat tiché, otravné hučení a pouliční světla jsou jasnější než denní slunce. I troubení aut před oknem se zdá jaksi hlasitější. A potichu hovořící chodci jako by schválně křičeli. Ráno vstanete z postele ospalí a rozlámaní. Dovolená nezačíná zrovna podle představ. Jedná se ale o zcela běžný jev zvaný „problém první noci“.
Přestože je dobře znám již dlouhou dobu, nová studie se zaměřila na to, co se během něj odehrává v našem mozku. Nejprve si ale připomeňme, co „problém první noci“ je a jak vzniká.
Zvýšená ostražitost
Souvisí to s tím, že člověk vstupuje do prostředí, které nezná. Odcestujete tedy z Prahy do Říma a nevědomě jej vnímáte jako hrozbu. Mozek ho proto drží ve stavu zvýšené bdělosti. Podle vědců jde o velmi účinný a univerzální nástroj, který pomáhá savcům přežít v obtížných situacích.
Nemůžete první noc na dovolené spát? Nebojte, mozek jen drží „noční hlídku“. Zdroj: Unsplash
To se pak projevuje nespavostí i přes únavu. Druhou noc už ale bdělost opadá a spánek je mnohem kvalitnější. Již dříve vědci zjistili, že během první noci v novém prostředí zůstává levá hemisféra mozku v porovnání s druhou nocí citlivější na neznámé zvuky, a to i během hlubokého spánku.
„Neurony bdělosti“
Podle nové studie provedené na myších se v novém prostředí aktivují specifické neurony ovlivňující molekulu zvanou neurotensin, jež zodpovídá za udržování bdělosti. Tato molekula chránila myši před nebezpečím v neznámém prostředí tím, že jejich spánek byl mělčí. Když experti aktivitu neuronů potlačili, spánek zvířat se měřitelně zlepšil.
První noc na novém místě tedy mozek drží „noční hlídku“. Jakmile se ujistí, že je okolí bezpečné, tento stav pomine. Zajímavostí je i fakt, že má tento stav také fyzický projev. Jedno oko zůstává mírně pootevřené, aniž bychom si to uvědomovali.
Výsledky studie mohou vést k léčbě nespavosti i ke zmírňování projevů „problému první noci“.
