Dva separátní výzkumy nedávno spojily problematické užívání chytrých telefonů s vyšší mírou deprese, úzkosti a nespavostí.
První studie vyšla v časopise BMJ Mental Health a zúčastnilo se jí přes 650 dospívajících ve věku 16 až 18 let. Vědci se jich například ptali, zda mají po užívání smartphonů rozmazané vidění nebo jestli pociťují netrpělivost, když je nedrží v rukou.
Druhá studie byla publikována v časopise Acta Paediatrica a zúčastnilo se jí 69 teenagerů ve věku 13 až 16 let. Založena byla na podobném principu. Oba výzkumy vyhodnocovaly, kteří z účastníků spadali do kategorie problémového používání mobilu.
Experti v obou studiích tento jev definovali jako pocit ztráty kontroly nad telefonem, zaujatost tímto zařízením na úkor jiných smysluplných aktivit a pocity rozrušenosti a nervozity uprostřed situace, jež nedovoluje telefon užívat.
„Používání (telefonu) se stává problematickým, když zasahuje do vaší práce, školy nebo vztahů,“ odkazuje web New Scientist na vyjádření Jona Elhaie z americké The University of Toledo v Ohiu, který se ani jedné studie nezúčastnil.
Nejhorší aplikace? Instagram a TikTok
Problematické používání mobilu není oficiálním termínem institucí, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO), americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nebo Národní zdravotní služba (NHS) ve Velké Británii, vysvětlil Elhai.
Závislost na mobilu totiž nepovažují za stav k diagnóze. Jelikož však tyto dvě studie identifikovaly souvislost s určitými podmínkami, budou zapotřebí další výzkumy, uvedla Nicola Kalková z King’s College London.
Kalková se podílela na obou studiích. V té první tým odborníků vyhodnotil, že 19 procent účastníků spadá do problematické skupiny. V porovnání s ostatními měli dvakrát větší riziko vzniku středně těžké úzkosti a středně těžké deprese.
Na TikToku a Instagramu trávili celkem o 29 a 22 minut denně navíc než ostatní, tedy neproblémoví uživatelé. Co se týče jiných aplikací, jako je Snapchat nebo WhatsApp, experti žádnou spojitost a problematickým chováním nezaznamenali.
Věrohodnost výsledků
Vědci v druhém výzkumu zjistili, že do problematické škály spadá 44 procent účastníků. O měsíc později je povolali znovu a popsali nárůst závažnosti deprese, úzkosti i nespavosti se závažností problematického vztahu k telefonu.
Jak moc bychom se měli tohoto fenoménu obávat? Sunny Xun Liu ze Stanfordské univerzity říká, že studie jsou příliš malé a nijak přímo nedokazují souvislost mezi problematickým užíváním telefonu a zhoršeným duševním zdraví.
Obě práce navíc nebraly v potaz to, že dospívající s duševními problémy mohli trávit na svých telefonech více času, neboť je utěšoval kontakt s blízkými, zatímco ti trpící nespavostí si mohli během noci krátit na mobilu čas a zabíjet tak nudu.