Planeta Mars se v posledních letech dostává do popředí zájmu kosmických agentur i soukromých společností plánujících vesmírné mise, a to především kvůli možnému přistání lidské posádky na jejím povrchu. Vědci v mezičase zkoumají jeho složení a dozvídají se přitom nové informace.
Charakteristický odstín Marsu vedl k tomu, že si náš vesmírný soused vysloužil přezdívku „rudá planeta“, která je s ním již neodmyslitelně spjata. Až donedávna přitom nebylo jasné, co přesně toto červené barvení způsobuje. Nová studie publikovaná v časopise Nature Communications přichází s možným vysvětlením.
Za vším hledej vodu
Mezinárodní výzkumný tým tvořený americkými, kanadskými i evropskými vědci ve své práci tvrdí, že za charakteristickou barvou hornin na povrchu Marsu může minerál zvaný ferrihydrit. Ten má obecný chemický vzorec Fe5O8H · nH2O, a v jeho struktuře se tak kromě oxidu železa objevují i molekuly vody. Ferrihydrit byl společně s dalšími horninami a minerály identifikován prostřednictvím dat získaných prostřednictvím vesmírných sond, marťanských vozítek a počítačových simulací. Zatímco přístroje poskytly potřebné spektrální údaje o chemickém složení povrchu Marsu, laboratorní experimenty porovnávaly tato měření s knihovnou známých molekul.
⁉️Have we been wrong about why Mars is red?
🔴 The Red Planet’s iconic colour has long been attributed to a dry rusty dust, but new research points to water-rich rust.
💦 The results suggest that Mars rusted early in the planet’s ancient past, when liquid water was more… pic.twitter.com/m9xSHf5RwY
— ESA Science (@esascience) February 25, 2025
Přítomnost ferrihydritu na povrchu rudé planety pak rozporuje obecně uznávanou teorii, že za červené zbarvení je zodpovědný jiný minerál, hematit neboli krevel, který svou strukturou připomíná rez. Vědci vycházejí z teorie, že ferrihydrit se na Zemi tvoří v důsledku zvětrávacích procesů probíhajících na sopečných horninách. S ohledem na jeho strukturu je zjevné, že klíčovým stavebním prvkem pro jeho vznik je voda. Na povrchu Marsu tak musely panovat vlhčí a chladnější podmínky, než se původně předpokládalo. Naproti tomu hematit vzniká zpravidla v sušším a teplejším prostředí, což je opět v rozporu s novými objevy.
Téma života na Marsu znovu otevřeno
Pokud tuto myšlenku rozvedeme ještě dál, lze uvažovat i o tom, že Mars mohl díky přítomnosti kapalné vody kdysi hostit podmínky vhodné pro vznik života. Autoři výzkumu se však shodují na tom, že bez analýzy skutečných vzorků odebraných z povrchu rudé planety se stále pohybují na úrovni domněnek a hypotéz. Tyto vzorky by mohly být odebrány prostřednictvím vozítka Perseverance, přičemž jejich přeprava na Zemi je aktuálně v řečení v rámci mise MSR (Mars Sample Return), na které se podílí celá řada světových kosmických agentur.
Vědci se v posledních letech stále častěji vrací k úvahách o tom, zda-li v minulosti na Marsu mohl existovat mimozemský život. Foto: Se souhlasem SpaceX
