NASA potvrdila, že již zná důvody, proč jeden z fotoaparátů dne 13. října 2014 z lunárního průzkumného orbiteru náhle pořídil roztřesený snímek Měsíce. První domněnky přitom ukazovaly nejprve na vlastní pohyb lodi – vliv pozicování solárních panelů či antén.

Fotoaparáty Lunar Reconnaissance Orbiter (LROC), které za normálních okolností produkují nádherně jasné snímky měsíčního povrchu, vytvořily najednou obraz, který byl nervózně roztřesený. Respektive jen jeden z instalovaných fotoaparátů. Podle časové osy událostí nebyly zaznamenány žádné týkající se kosmické lodi, jako jsou pohyby solárních panelů nebo antén, které by mohly během tohoto období způsobit chvění průzkumného orbiteru.

Podle Marka Robinsona, profesora a hlavního řešitele LROC na ASU School of Earth a Space Exploration, byl roztřesený snímek takto zachycen v důsledku náhlé a extrémní křížové oscilace fotoaparátu. Výzkumníci z LROC dospěli k závěru, že musel nastat krátký avšak násilný pohyb u levého z nich.

„Kdyby došlo k vlastní události kosmické lodi, výsledné chvění by ovlivnilo oba fotoaparáty stejně,“ uvedl Robinson. „Jediné logické vysvětlení je, že NAC byl zasažen meteoroidem, malým přirozeným objektem ve vesmíru.“

Diskutovaný snímek zachycující roztřesený řádek při fotografování povrchu Měsíce Zdroj: NASA

LROC disponuje systémem tří fotoaparátů namontovaných na kosmickou loď LRO. Dva úzké úhlové fotoaparáty (NAC) zachycují černobílé obrázky ve vysokém rozlišení. Třetí širokoúhlý fotoaparát zachycuje snímky s průměrným rozlišením pomocí filtrů, které poskytují informace o vlastnostech a barvě povrchu Měsíce.

NAC pracuje tak, že vytvoří obraz po jednotlivých řádcích. Když je první vstupní řádek zachycen, pak se v závislosti na oběžné dráze kosmické lodi přemístí fotoaparát vzhledem k povrchu a poté se zachycuje další řádek a tak stále dokola. Tisíce takových řádků jsou pak ve výsledku zkompilovány do plného obrazu.

Zásah meteoritem nepoškodil orbiter

Když se LRO na začátku roku 2009 připravovala na vypuštění do vesmírného prostoru, vyvinuli vědci počítačový model, který měl za úkol otestovat, jak moc budou či nebudou fotoaparáty poškozeny vibracemi při startu lodi. Dnes při použití stejného modelu tak vědci dokázali zjistit, že za daným schvěním stál meteoroid, a to opravdu velmi malý. Jeho průměr se odhaduje na pouhých 0,8 milimetru, jeho rychlost letu však dosahovala zřejmě až 7 kilometrů za sekundu při předpokládané hustotě obyčejného chondritického meteoritu (2,7 g/cm3). Mikrometeorit tak svištěl vesmírem rychleji než například vystřelená kulka.

Planetární vědec Alex Parker posunul získaná data ještě o stupínek výše. Vzal informace z jednotlivých RAW fotografií a dal se do korelování. Obraz vyrovnával řádek po řádku a vytvořil tak umělou mrtvou rekonstrukci pohybu kamery. Právě odtud byl schopný rekonstruovat zvuk dopadu mikrometeoritu. Krátké zvukové video pak umístil na svůj twitterovský účet.