Inovace na poli vojenské a zbrojní techniky jsou jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví technologického výzkumu a vývoje. Vědci z Číny nyní přichází s další novinkou – supersonickou raketou umožňující fungovat ve vzduchu i ve vodě.
Čínští vojenští technici a výzkumníci z National University of Defense Technology nedávno oznámili, že se jim podařilo vyvinout nový typ raketové střely, který by měl být schopen letět vzduchem jako běžné rakety a následně fungovat i jako torpédo, tedy umožnit nový typ útoků pod hladinou vody.
Obojživelné supersonické střely jsou strašákem
Obojživelné střely kombinující pohyb vodou a vzduchem již existují – řada ponorek disponuje ve svém arzenálu raketami, které jsou vystřeleny pod hladinou moře a následně vzlétnou do vzduchu. Technologie vyvinutá Čínou je ale inovativní v tom, že využívá obrácený postup. Ten byl doposud na poli raketových technologií poněkud hůře zvládnutelný, a nový typ supersonické střely by tak mohl být první svého druhu, který tento jev dokáže účinně využít.
Čínské rakety mají zvládat přechod mezi vzduchem a vodou. Foto: Se souhlasem Midjourney
Celá raketa má mít podle zprávy uvedené deníkem South China Morning Post délku zhruba 5 metrů a měla by být schopná dosáhnout nadzvukové rychlosti až 2,5 Ma (machů). Ve vzduchu se pak má pohybovat ve výšce zhruba 10 km, přičemž doletová vzdálenost rakety činí až 200 km. Následně by se pak střela měla ponořit do vody, přičemž má zpočátku plout při nízkém ponoru tak, aby bylo obtížné ji mezi vlnami na hladině detekovat nejrůznějšími radary či zobrazovacími technikami. Takto může cestovat až 20 km. Jakmile se raketa přiblíží na vzdálenost 10 km od cíle, ponoří se hlouběji, a v podobě torpéda pak dorazí k cíli rychlostí až 360 km/h. Této rychlosti může střela pod vodou dosáhnout díky superkavitaci, tedy fyzikálnímu jevu, kdy je kavita vytvořená pohybem rakety využita pro snížení tření, a tedy i rychlejšímu pohybu.
Čína chce zkrotit pohon, který USA nezvládly
Zvláštností této rakety je využití pohonu na bázi spalování boru. Tento typ paliva přitom není na poli vývoje vojenských technologií žádnou novinkou a objevil se již v experimentech amerického letectva v 50. letech. Přestože byly první pokusy slibné, práce s borem nebyla pro použití do supersonických střel ideální, jelikož hořící bor bylo velmi těžké kontrolovat, a docházelo tak často k neregulovanému vzplanutí. I přesto se však tento pohon čínští vědci snaží zkrotit právě v rámci vývoje nových supersonických raket.
Čína sestřelí i nesestřelitelné. Umělá inteligence ji ochrání před hypersonickými raketami
Li Pengfei, šéf čínského výzkumu, tvrdí, že výhodou nového typu supersonické střely je zejména to, že dosavadní obranné systémy námořnictva zatím nemají potřebné technologie, kterými by se mohly proti této variantě obojživelného útoku bránit. Zda se však teorii povede úspěšně aplikovat i v praxi, nebo je tento vývoj pouze dalším z mnoha idealizovaných experimentů, které nakonec Čína či jiné země zavřou do šuplíku, se pravděpodobně ukáže až v budoucnosti.
