Ve vlajkovém smartphonu Vivo X80 Pro najdete prvky, které jinde nenajdete. Obrovskou ultrazvukovou čtečku v displeji, která zabírá jeho značnou plochu, gimbal, tedy stabilizaci fotoaparátu, kterou můžete znát z dronů a pořádnou porci výkonu. Vivo bere evropský trh útokem. Jak si nový vlajkový model vede a co za dětské nemoci má?

Vivo není nový hráč

V komentářích již zveřejněných recenzí jsem často narazil na názor, že jde jen o dalšího čínského zelenáče. Opak je pravdou, jen se drželo svého domácího trhu, jak jsme ostatně upozornili v detailním představení značky Vivo na inSmart.cz. Vivo je na trhu už 13 let od roku 2009. Expanzi z Číny začalo až v roce 2015 nejprve do Thajska, o 2 roky později v roce 2017 pak například do Ruska, Nepálu, Kambodži nebo Pákistánu. 

Koncem roku 2020 pak byla oznámena expanze do Evropy. Vivo patří do koncernu BBK Electronics, ve které se mimo jiné nachází i Oppo, OnePlus a Realme. Vivo se prakticky řadí do pětice největších výrobců telefonů s 8% podílem na trhu, což je v těsném závěsu za OPPO (součástí je OnePlus) s 8,7% podílem a Xiaomi, které má 12,7 %. Další značky, jako Lenovo (Motorola), Nokia, TCL a další si pak rozdělují zbylých 28,9 %.

Vlevo čtvrtletní podíl na trhu 5 největších výrobců, vpravo porovnání prodaných kusů mezi 2. čtvrtletím roku 2021 a 2022 | Zdroj: IDC, se svolením

Jde tedy o poměrně nového hráče na evropském trhu, s čímž mohou souviset neduhy, jako jsou drobné problémy s českými překlady. Od února 2021, kdy Vivo poprvé vstoupilo na český trh, se nicméně mnohé změnilo.

Nový vlajkový model Vivo X80 Pro jsme měli možnost testovat na vlastní kůži více než měsíc od uvedení na evropský a tedy i český trh. Pojďme se tedy na něj podívat a uvést na pravou míru některé chyby a nepřesnosti, které se objevují v mnoha zveřejněných recenzích.

Design telefonu a příslušenství

První, co na telefonu zaujme, jsou jeho záda. Třetina zad totiž vystupuje nad tělo telefonu, kde se ukrývá čtveřice fotoaparátů s přisvětlovacími LED diodami a zrcátko – to je jediná lesklá věc na celém telefonu a vzhledem k velikosti se opravdu jako zrcátko dá používat. Díky symetrickému provedení se telefon bez krytu po položení na stůl nijak neviklá, navíc tvoří příjemnou podporu při držení telefonu, kdy fotomodul podepíráte ukazováčkem. 

Zadní strana Vivo X80 Pro s obrovským fotomodulem. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz 

Zbylá plocha zad je sice skleněná, ale s příjemnou matnou saténovou povrchovou úpravou, na které nejsou vidět otisky prstů. Telefon drží v ruce a neklouže, jako to bývá u lesklých zad. Komu by to však nevyhovovalo, nebo mu vadil vystouplý modul s fotoaparáty, v balení najde pouzdro s imitací kůže. Telefon v něm vypadá elegantně, dobře se drží, chrání fotoaparáty, skleněná záda a rohy telefonu. Přední část a boky už tolik ne. 

Přibalený kryt vypadá hezky, jedná se o imitaci kůže. Příjemně se drží, boky jsou vyříznuté a fotoaparát je s ním v rovině. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Telefon jsem v krytu měl od 2. dne stále, protože vypadá lépe než ty průhledné silikonové obaly, a nabízí bonus ve formě vyrovnání zad. Co mě však překvapilo po několika týdnech, že pravděpodobně horkem z telefonu kryt povolil a je mezi ním a telefonem drobná vůle, která je znát, když zařízení máte v ruce.

Vivo X80 Pro má rozměry 164,57 × 75,30 × 9,10 mm a váží 219 g. To není vůbec málo, ale díky zaobleným hranám 6,78palcového displeje se drží velice dobře. Hmotnost telefonu je velmi příjemně rozložena a ani s velkým fotomodulem nemá tendenci se převažovat. 

Na levé straně najdeme ovládací tlačítka hlasitosti a zapínání, dole reproduktor, USB-C, mikrofon a slot na SIM, nahoře IR blaster a druhý mikrofon. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Levá strana telefonu je zcela čistá, na pravé najdeme regulaci hlasitosti a zapínací tlačítko. Spodní hrana schovává slot pro dvě nano SIM karty, USB-C 3.1 a hlavní mikrofon. Na horní hraně najdeme v hliníkovém rámečku vložený kousek skla a nápisem Professional Photography, druhý mikrofon a infračervený blaster pro ovládání dalších zařízení.

Přední část je tvořena z 89,69 % AMOLED displejem, který narušuje uprostřed přiznaná selfie kamerka a nad ní mezi rámem telefonu a sklem displeje štěrbina pro sluchátko. Notifikační LED byste tu hledali marně.

Displej telefonu a průstřel uprostřed displeje. Nad ním je vykrojená štěrbina, která ukrývá sluchátko. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Displej a čtečka otisků, zvuk

Pokud nevíte, co je Vivo X80 Pro zač, pak vás v zapnutém stavu na zamykací obrazovce překvapí jedna věc – obří 3D čtečka otisků prstů. A opravdu prstů, protože díky velikosti můžete využít vyšší míry zabezpečení a používat například otisk dvou prstů naráz. Jde o 3D Sonic Max od Qualcommu, která má rozměry 3×2 cm, tedy 600 mm². Díky velikosti není třeba prst při registraci opakovaně přikládat, ale stačí přiložit jednou, přičemž je oskenována celá plocha naráz. Jedná se o ultrazvukovou technologii a rychlost je tedy naprosto blesková i přes to, že se jedná o čtečku, která je zabudovaná v displeji, resp. umístěná pod ním. 

Ultrazvuková technologie pracuje na principu toho, že je proti prstu poslán ultrazvukový signál, který se od prstu a jeho záhybů odrazí zpět ve formě 3D mapy. Je tedy o notný kus dál co se týče bezpečnosti, protože nepracuje jen s 2D obrazem jako je tomu u levnějších optických čteček. Zároveň je ultrazvuková čtečka schopná fungovat i s vlhkými prsty, což u ostatních moc dobře nejde.

Displej samotný má úhlopříčku 6,78”, jde o 10bitový AMOLED panel s technologií LTPO3 a obnovovací frekvencí až 120 Hz. Na výběr máte ze 3 možností – pevně daných 60 nebo 120 Hz či dynamickou frekvenci, která lítá mezi 10 a 120 Hz dle obrazu. Proklamovaná frekvence 1 Hz se mi zobrazila jen párkrát a to jen při maximálním jasu displeje. Překvapilo mě také, že při zamčeném telefonu se zapnutým Always-on byla frekvence stále poměrně vysokých 30 Hz. V některých recenzích jsem zahlédl tvrzení, že displej neumí méně než 60 Hz. Pro ověření, jakou frekvencí displej zrovna zobrazuje, stačí zapnout ve vývojářských nástrojích operačního systému Android možnost Zobrazit frekvenci obnovení.

• Google radí: Tmavá témata prodlouží výdrž baterie až o 60 %

Velikost čtečky otisků prstů v displeji je enormní. Vejdou se na ni i dva prsty, čímž lze ještě zvýšit bezpečnost. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz 

Always-on displej funguje velmi dobře. Umí přizpůsobit jas podle okolního světla, díky čemuž ve tmě nebo šeru svítí méně, než na přímém slunci. Pokud je v kapse, zcela se vypne. 

Rozlišení displeje je WQHD+, čili 3200 × 1440 pixelů a tedy poměr stran 20:9, což dává jemnost 518 PPI. Rozlišení displeje lze přepnout na nižších 2400 × 1080 a ušetřit tak trochu baterie a výkonu. Samozřejmostí je podpora HDR10+, kdy může být část displeje rozsvícena až na 1 500 nitů. Maximální manuální jas je pak okolo 500 nitů, automatický může pomoci v přímém slunci s jasem 1 000 nitů. Automatický jas však maximálních 1 000 nitů neudrží dlouho a po zahřátí telefonu displej rychle tmavne zpět na úroveň kolem 500 nitů.

Always-on displej, tedy trvale zobrazované informace na displeji. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz 

O hlasitý poslech hudby nebo zvuku z her či videí se stará dvojice reproduktorů. Jeden je umístěný na spodní hraně, vedle USB-C konektoru, druhý je ukrytý v hodně široké štěrbině nad displejem. Zvukem jsem byl překvapen, hlavně vyrovnaností sterea, většinou se stává, že jedna část je tišší, ať tím, že se to sluchátkový reproduktor prostě nezvládá nebo si ten spodní zakrýváte rukou. 

Pokud použijete sluchátka, využijete HiFi D/A převodník se sluchátkovým zesilovačem od Cirrus Logic (CS43131), díky kterému je hudba v drátových sluchátkách v nejlepší kvalitě (pokud někdo taková ještě mimo mě používá), pokud tedy nemáte ještě redukci z USB-C na 3,5mm jack konektor s vlastním převodníkem.

Fotoaparáty v Zeiss kvalitě

To nejhlavnější, co je firmou v tomto telefonu vyzdvihováno, jsou samozřejmě fotoaparáty. A není jich zrovna málo. Celkem jich je pět a jen vzadu jsou čtyři z nich. Jedná se ultra-širokoúhlý, standardní širokoúhlý, 2násobné a 5násobné optické přiblížení. Doplňuje je dvojice přisvětlovacích LED ve teplých barvách. Vpředu je pak jeden selfie fotoaparát.

V první řadě je zapotřebí zmínit, že jako většina výrobců vlajkových lodí i Vivo si vybralo jednu z profesionálních společností ve svém oboru pro spolupráci na fotoaparátech. V tomto případě jde o Zeiss, tedy jednu z nejstarších firem zabývající se optikou a později i prací s obrazem. Díky této spolupráci jak na optice, která například přidává speciální vrstvu na čočkách pro zmírnění odlesků objektivu (T* coating), bylo do aplikace fotoaparátu implementováno několik nastavení a režimů, ať už jde o simulaci bokehu (rozostřeného pozadí) dopočítávaného telefonem, kdy si můžete vybrat z několika různých tvarů, nebo režim, při kterém je scéna a její barvy zachycena co možná nejvěrněji, takže fotky nevypadají tak přesaturované.

Veškeré fotoaparáty, které Vivo X80 Pro má. Vlevo se jedná o širokoúhlý objektiv s laserovým ostřením, ultra-širokoúhlý, 2násobný portrétový a 5násobný spolu s přisvětlovacími diodami, vpravo přední selfie kamerka. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Začněme rovnou selfie kamerkou. Její rozlišení je 32 Mpx a je poměrně dobrá. Do záběru dostanete klidně i 2-3 osoby, podle toho, jak dlouhou ruku máte a v hodně slunečném počasí nejde používat bez zapnutého HDR. Fotky z ní jsou ale ostré, věrné a pěkné.

Přední kamerka má ostrý obraz, ale software má ve výchozím nastavení zapnuté mírné vylepšování obličeje. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz 

Hlavní fotoaparát má čip ISOCELL GNV od Samsungu, který byl vyvinut na míru společnosti Vivo. Jde o čip velikosti 1/1,3” s rozlišením 50 megapixelů a optickou stabilizací. Jeho optika má clonové číslo f/1,6, tudíž propustí dost světla a je doplněn o laserové ostření. Ohnisková vzdálenost je 26 mm.

Fotky z hlavního fotoaparátu jsou jedním slovem dokonalé.

Fotky z hlavního fotoaparátu jsou jedním slovem dokonalé a je jedno, jestli fotíte blízké objekty, nebo běžnou scénu či noční fotografie. Obzvlášť jsem si oblíbil režim Zeiss, ve kterém mají fotografie reálnější nádech. Snad v 99 % focení jsem měl nastaveno automatické HDR, režim Zeiss a vypnuté automatické přepínání na makro, jelikož ne vždy to byla ideální volba. Zde jde režim alespoň vypnout, na rozdíl od některých telefonů, které si tvrdohlavě stojí za svým. 

Fotografie z normálního širokoúhlého fotoaparátu s rozličným automatickým nastavením. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Porovnání normálního a Zeiss barevném režimu. Vlevo nebo vždy první fotka je normální, druhá Zeiss režim. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Snímky jsou ostré, nejsou zašuměné, mají hezkou kresbu. Díky vysoké světelnosti navíc lze u blízkých předmětů docílit skutečného rozostření pozadí a ne jen dodatečně dopočítaného jako u portrétních fotek.

Noční fotografie jsou většinou hezky podané a nejsou ostré. V některých případech se mi však pod světly tvořily artefakty, které světlo ohraničovaly zelenou barvou. To se však předpokládám vyřeší v další softwarové aktualizaci.

Dalším fotoaparátem je zde portrétní s dvojnásobným optickým přiblížením, na které byla používáte místo optické stabilizace gimbalová. V praxi jde o to, že optická stabilizace hýbe s fotoaparátem jen ve dvou osách, kdežto gimbalová stabilizace k nim přidává ještě možnost naklonění celé soustavy o několik stupňů (v nastavení je možnost kalibrace a opravdu je náklon znát).

Tato kamerka má rozlišení 12 megapixelů, světelnost objektivu f/1,9 a ohniskovou vzdálenost 50 mm. Snímač už je poměrně malý, 1/2,93″. Na větší vzdálenost už není laserové ostření tak efektivní a tak zde je pouze ostření pomocí fázové detekce. 

Pro portréty s dopočteným bokehem je tento fotoaparát dokonalý, ale potřebujete trochu vzdálenosti od objektivu. Přeci jen je ohnisková vzdálenost 50 mm. Výsledkem jsou ale parádní portrétní fotografie. I bez použití bokehu jsou ale fotky velmi dobré. Navíc díky gimbalové stabilizaci stále udržíte obraz ostrý.

Úroveň rozostření pozadí lze měnit, nastavit lze také tvar odlesků od světel. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Třetí kamerou je periskopické 5násobné přiblížení s rozlišením 8 megapixelů. Tomuto objektivu odpovídá ohnisková vzdálenost 125 mm. Světelnost samozřejmě s větší ohniskovou vzdáleností klesá a zde se dostáváme na hodnotu f/3,4.

Troufám si tvrdit, že tento objektiv nebude tolik využívaný, ale jeho kvalita je také na velmi dobré úrovni. Samozřejmě s nízkou světelností a normální optickou stabilizací toho moc nevykouzlíte, protože časy závěrky musí být delší, ale za dobrých světelných podmínek jsou i takto přiblížené snímky ostré.

Srovnání všech objektivů, tedy od 0,6× po 60× přiblížení. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Posledním, v pořadí čtvrtým, fotoaparátem, je ultra-širokoúhlý. Jeho rozlišení je 48 megapixelů a je používaný hned v několika případech. Velikost senzoru je 1/2″ a optika má světelnost f/2,2, takže to není vůbec špatné, ohnisková vzdálenost je 14 mm. Mimo jeho základního účelu, ultra-širokoúhlé fotografie například skupinek lidí nebo ve stísněných prostorech (má úhel záběru 114°), je používán ještě například na makro fotografie a pro kouzlo zvané horizontální rovina. V režimu fotografie jsou však rohy vlivem širokého záběru rozmazané.

Ukázkové fotografie ultra-širokoúhlého fotoaparátu. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Proč se na makro v telefonech používá ultra-širokoúhlý objektiv krásně ukazuje následující srovnání. Zatímco ze standardního širokoúhlého fotoaparátu je fotka hezká, chybí jí detaily, protože už jsou mimo zaostřené pole. Kdežto ultra-širokoúhlí snímač může ostřit na mnohem kratší vzdálenost. U tohoto modelu si naštěstí můžete vybrat, jestli se vám při fotografování automaticky zvolí vhodný fotoaparát na makro, nebo ne.

Vlevo standardní širokoúhlý, vpravo ultra-širokoúhlý fotoaparát při focení makra. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

V režimu horizontální roviny je celé video zamknuté tak, aby drželo horizont. Telefonem můžete točit dokola, mít ho hlavou dolů a stále je video rovně. Nebo třeba můžete držet telefon na výšku a při tom nahrávat video na šířku. Má to tedy svá omezení a tím jsou parametry videa 1080p při 30 snímcích za sekundu. Celé kouzlo je plně softwarová věc, jelikož tento snímač nemá žádnou optickou stabilizaci. Ale má automatické ostření a ne jen fixně zaostřenou vzdálenost.

Videa umí telefon natáčet v režimech od rozlišení 1920 × 1080 pixelů s 30 snímky za vteřinu přes 4K rozlišení s 60 snímky za sekundu až po 8K rozlišení s 30 snímky za sekundu. Každé nastavení má však jistá omezení. Jediné nastavení, kde není žádné omezení, je nastavení 1080p a 30 snímků za sekundu. Při něm lze při natáčení přepínat mezi všemi fotoaparáty. V ostatních režimech přepínat při nahrávání nelze vůbec, je nutné si daný objektiv vybrat před spuštěním nahrávání a některé (8K) umí jen standardní širokoúhlý objektiv a ještě navíc s vypnutou stabilizací.

Umělá inteligence se může podílet i na videích a to především u videa s nočním režimem. Bohužel nemám video pro porovnání, ale ve videu s nočním režimem nebylo vidět ve skutečnosti téměř nic. Jedná se o hodně tmavé místnosti v pražské Zoo s nočními živočichy a po shlédnutí videa jsem chvíli nechápal, jak je tohle možné, jelikož na tom videu je vidět více, než ve skutečnosti lidským okem.

Vivo se u novinky chlubí nahráváním videí v Cinematic režimu. Jde o filmový režim, který natáčí ve filmovém formátu 21:9 se snímkovou frekvencí 24 snímků za sekundu a snaží se přiblížit filmovému zážitku ještě dodatečným rozmazáním pozadí. To bohužel nefunguje vždy, ale pouze pokud jsou na záběrech osoby, které se dají bezpečně rozpoznat. S režimem se dají natočit pěkná videa, ale je nevyzpytatelné, kdy správně rozostří pozadí nebo něco jiného.

Největším zklamáním pro mě bylo zjištění, že video není nativního formátu 21:9, ale jde o video 16:9 s přidanými černými pruhy nahoře a dole. Pokud byste si takové video pustili na monitoru s poměrem stran 21:9, budete mít video malé a s černými pruhy nejen dole a nahoře, ale i po stranách.

Aplikace fotoaparátu má nepřeberné množství nastavení, včetně výmyslů jako ukázkové fotografie držení těla při focení apod., při vlogování pak můžete použít třeba čtecí zařízení.

Aplikace fotoaparátu. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Výkon, výdrž, baterie, provozní vlastnosti

Všechny současné vlajkové lodě mají v případě Qualcommu čipset Snapdragon 8 Gen1 (SM8450). Jedná se o čip vyráběný 4nm výrobním procesem, který obsahuje celkem 8 procesorových jader (jedno nejsilnější 3GHz jádro Cortex-X2, tři menší Cortex-A710 na frekvencí 2,4 GHz a čtyři úsporná jádra Cortex-A510 s frekvencí 1,7 GHz). Jako grafika posloužilo Adreno 730.

Čipset je párovaný s 12 GB operační paměti, které lze v případě potřeby rozšířit o 4 GB, které si půjčí z vnitřního flashové úložiště (obdoba SWAPu i Linuxu nebo stránkovacího souboru ve Windows). Jako vnitřní úložiště je zde použita flash paměť UFS 3.1 s kapacitou 256 GB. Ta se mi zde však zdála něčím bržděná, protože dosahovala jen průměrných rychlostí 1 GB/s při čtení a cca 530 MB/s při zápisu. I tak jde ale o špičkové rychlosti.

Výkon úložiště je spíše průměrný, mohl by být lepší. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Stejně jako většina (snad mimo herních telefonů) i zde trpí čipset Snapdragon 8 Gen1 vysokým zahříváním, obzvlášť v současných horkých dnech. Problém vidím hlavně v tom, že většina těchto telefonů má skleněná záda, což je izolant. Hliníková záda by teplo efektivněji odváděla pryč, ale zase by byl telefon pravděpodobně ještě teplejší. Telefon to nijak nezpomalí, rozhodně ne tak, že byste to poznali (mimo her, pokud máte zapnuté zobrazení snímkové frekvence).

Při 20 minutovém stress testu ve 3DMarku byla výchozí teplota zařízení vpředu 34 °C, vzadu 31,9 °C, po 20 minutách 100% zátěže pak 42,4 °C vpředu a 37,7 °C na zádech.  Během tohoto 20minutového testu ztratila baterie 9 % a vnitřní teplota čipsetu se zvedla z původních 36 °C na 46 °C. Snímková frekvence mezi 1. a posledních průchodem klesla o 50 %. 

Dva obrázky vlevo jsou v klidovém režimu (asi 2 sekundy po spuštění benchmarku), vpravo po 20minutovém stress testu. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Při hraní je telefon jinak udržitelný. Zkoušel jsem PUBG Mobile a Call of Duty Mobile a obě hry běhaly na maximální nastavení bez zasekávání. Jen s obnovovací frekvencí byl problém, jelikož PUBG Mobile běžel jen na 60 Hz a Call of Duty Mobile na 90 Hz z maximálních 120 Hz. V benchmarku 3DMarku Wild Life Extreme dosáhlo Vivo X80 Pro na 1910 bodů, v PCMarku pak 10101 bodů.

Výkon je nekompromisní. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Kapacita baterie u Vivo X80 Pro je 4700 mAh, což je takový průměr. Reálně lze s telefonem fungovat den a půl (6 hodin Screen-on-time, tedy 6 hodin spuštěný displej), takže spíš se jedná o jednodenní telefon s dostatečnou rezervou, pokud nemáte možnost nabíjet druhý den v práci.

Díky internímu rozdělení baterie na dva bloky lze využít rychlonabíjení, v případě Viva jde o Flash Charge s výkonem 80 W přes kabel, případně 50W bezdrátové nabíjení. Naopak telefon může poskytnout 10W bezdrátové nabíjení třeba hodinkám nebo bezdrátovým sluchátkům. Reálně lze tedy přes kabel za 15 minut nabít z nuly 70 %, bezdrátově 38 %. Do 100 % přes kabel se dostanete za nějakých 40 minut.

Originální bezdrátová 50W nabíječka stojí 1999 Kč. Dělaná je ale nejspíš na telefon bez pouzdra, bez něj tam sedí lépe. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Originální bezdrátová nabíječka však pravděpodobně nepočítá s tím, že telefon používáte s dodávaným krytem, jelikož s ním se do ní skoro nevejde, resp. nedrží v ní tak dobře, jako bez krytu.

Systém a konektivita

Systémová nadstavba Androidu 12 se v podání Vivo jmenuje Funtouch OS 12. Jedná se vcelku o dobře odladěný systém, který nemá žádné výrazné nadstavby. Jako aplikace pro volání, kontakty a SMS zprávy používá ty základní od Googlu, které jsou za mě lepší, než většina vlastních aplikací ostatních výrobců. Během testování telefonu přišly 3 velké aktualizace, které vyřešily prvotní neduhy a opravili některé překlady, na které čeští redaktoři upozorňovali. 

Jako každý telefon s Androidem 12 má i tento velice agresivní správu napájení a u některých aplikací je nutné v nastavení explicitně nastavit, jak se má chovat (aby ji systém nezabil a vy jste přišli o oznámení nebo nefunkční aplikaci na pozadí).

V systému mě překvapilo obrovské množství možnosti přizpůsobení, jako jsou různé animace při odemykání displeje nebo tvary a animace čtečky otisků prstů a mnoho dalšího. Každý telefon tak může být na oko unikátní. 

V systému je nepřeberné množství modifikací vzhledu, hlavně co se týče různých animací. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Čtečce otisků prstů lze nastavit pro zamykací obrazovku jinou aktivní plochu, což se opravdu hodí, protože pokud jsem ji nechal v původní velikosti, stávalo se mi, že když jsem telefon nesl v ruce, omylem jsem částí naskenovaného prstu zavadil o čtečku a telefon se mi odemkl. Osvědčilo se mi tedy mít pro zamykací obrazovku nejmenší velikost, v ostatních případech zůstane ta největší. 

Lze si také nastavit až 2 aplikace, které se ze zamykací obrazovky rovnou otevřou. Tyto zástupci jsou v části čtečky, takže po té, co se jich dotknete, se telefon odemkne a rovnou nabídne otevřenou danou aplikaci.

Čtečku na zamykací obrazovce lze zmenšit, nebo v ní přidat dva rychlé zástupce. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Za čtečku otisků prstů lze zašifrovat a schovat aplikace, které můžete odemykat třeba oběma prsty. Nevýhodou tohoto řešení je, že je schovaná dokonale. Až tak, že ji neuvidíte ani v Google Play nainstalovanou. Pokud tak chcete takovouto aplikaci aktualizovat, musíte ji nejprve odkrýt v nastavení, aktualizovat a pak zase vrátit zpět. K takto skrytým aplikacím se dostanete tak, že potáhnete dvěma prsty od spodního okraje obrazovky.

Pro Alway-on displej je zde také plno nastavení. Avšak oznámení, resp. ikony aplikací umí zobrazit jen pár předem vybraných v nastavení

Vybrané části nastavení alway-on displeje. Jsou opravdu bohaté. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Vivo X80 Pro podporuje všechny nejnovější technologie, jako je 5G datová konektivita, polohové služby GPS, BEIDOU, GLONASS, GALILEO a QZSS, WiFi 6 (802.11ax), Bluetooth 5.2, NFC. USB-C je standardu USB 3.1 a kopírování i přes kabel je tak rychlé. 

U telefonu se mi nepovedlo zrcadlit obrazovku telefonu, pouze jsem v nastavení našel dílčí možnosti jako bezdrátově zobrazit video nebo fotografie. To mi fungovalo, zrcadlení celého displeje telefonu jsem však nebyl schopen rozchodit, televizi LG v tomto režimu nenabízel, místo toho nabízel jen repráček Google Home Mini (opravdu by mě zajímalo, jak by zobrazil obraz) a Android TV v MiBox 3.

Zhodnocení

Vivo přineslo do Evropy model, který se může s přehledem rovnat vlajkovým lodím od Samsungu, Xiaomi nebo Googlu. V nabídce výrobce je více modelů, včetně nižších tříd, ale tímto modelem byl odstartovaný vstup nového hráče do Evropy. 

Telefon je to špičkový. Prémiové zpracování a materiály, prvotřídní schopnosti fotoaparátů, především pak v oblasti portrétového focení a natáčení videa.  Po výkonové stránce  je na tom stejně, jako většina ostatních modelů se stejným čipem, tedy obrovský výkon, který se ne vždy dá zvládnout uchladit. Výdrž a baterie je spíše průměrná, ale dá se vydržet 1,5 dne v plném zápřahu a s maximálním nastavením. Nabití po kabelu pak trvá krátce a i bezdrátové nabíjení je zde hodně rychlé.

Desing je věcí subjektivní. Podle mě je hezký, především díky matné povrchové úpravě zad a rámečku a také díky fotomodulu, který je po celé šíři, díky čemuž se telefon bez krytu neviklá. Někdo může namítnout, že fotomodul je chaotický, v kruhu jsou 3 kruhové objektivy a ruší to logo modré Zeiss s červeným T* a proč pod ním pak je osamocená čtvercová čočka 5násobného objektivu, že hezký není.

Vystouplý modul s fotoaparáty. Zdroj: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Pokud si někdo tento telefon vybere, bude to jedním ze dvou důvodů – fotoaparáty, nebo čtečka otisků prstů (nebo z obou). Ta je v současné době bezkonkurenční po všech stránkách, ale to se do konce roku zcela jistě změní a podobné čtečky budou i v dalších telefonech. 

Systém telefonu je relativně čistý od nějakého bloatwaru, je rychlý a přehledný, co však není úplně přehledné je nastavení, kdy jsou některé položky jinde, než byste je čekali. Po několika aktualizacích je i co se týče překladu vyladěnější, než při uvedení. Chybí však funkční bezdrátové zrcadlení obrazu z telefonu do chytré televize nebo třeba upozornění na to, že je baterie vybita a telefon se za půl minuty vypne. Zároveň ale musím pochválit softwarovou podporu, kdy během měsíce a půl dorazily 3 aktualizace, opravující chyby a výrobce slibuje pro telefon podporu po dobu 3 let, takže telefon dostane ještě za 3 roky aktuální nový Android.

Příslušenství telefonu je na jednu stranu bohaté, na druhou úsměvné. Najdete zde krásný kryt, který má na zádech imitaci kůže a s telefonem se mi používal parádně. Součástí je také ihned rychlý 80W adaptér, USB-C kabel a na telefonu je nalepená ochranná fólie. Pak zde ale najdete i špuntová sluchátka, která nejsou s jack konektorem, ale s USB-C, ale po prvním poslechu je nejspíš hodíte do koše. Základní sluchátka dodávaná s telefony jsem viděl používat lidi, kteří si nekupují telefon za více než 25 tisíc. Tato sluchátka neměla žádné basy, zvuk byl plochý, plechový. Místo sluchátek by raději mohla být redukce z USB-C na jack, která chybí.

V ceně okolo 26 990 Kč, což je aktuální cena tohoto modelu, se nachází jen pár modelů. Apple iPhone 12/13 Pro má poloviční vnitřní úložiště, Samsung Galaxy S22 Ultra za vyšší cenu nabízí navíc dotykové pero a podobnou hardwarovou i foto výbavu, Asus ROG Phone 6 nabízí nekompromisní hardwarovou výbavu, ale je především na hraní her a focení je až na nižších příčkách. Kdo by chtěl něco ušetřit, může zvolit OnePlus 10 Pro, naopak pro někoho, kdo by rád kompaktní telefon, nabízí se Sony Xperia 1 III. Nakonec tu máme ještě Honor Magic 4 Pro, který mimo mnoha fotoaparátů zaujme ještě 3D skenerem pro odemykání telefonu a Google Pixel 6 Pro, který má zase výhodu v čistém Androidu a prvotřídní softwarové podpoře.

Vivo si navíc v tomto měsíci (1. – 31. 8. 2022) připravilo akci, kdy k telefonu dostanete 50W bezdrátovou nabíječku Vivo Flash Charge v hodnotě 1999 Kč zdarma.

Úvodní fotografie: Martin Adamec, www.vrsovickyfotograf.cz pro inSmart.cz