Zasadíme 1 bilion stromů, slibuje světová elita

Sázení mladých stromů není nic špatného, ale je nutné pečlivě uvážet, kam je zasadit a kde nechat nové nebo obnovené lesy vyrůst.

Problém ovšem je, že výraznější efekt na změnu klimatu to nemá a přílišné sázení stromů může mít negativní dopady pro naše životní prostředí. Nehledě na to, že existují lepší způsoby: Třeba podpora lidí, kteří se ochraně lesů věnují celý život – a kteří rozumí i přirozeným cyklům lesa a přírody.

Na setkání Světového ekonomického fóra se místní lídři dohodli na nové iniciativě, která hodlá zasadit přes 1 bilion stromů na planetě. Mají tím bojovat s globálním oteplováním; což není úplně smysluplné řešení, které ukazuje na bezzubost a neochotu části vlivných osob se změnou klimatu něco skutečně dělat.

Lesy se regenerují samy

Podpory se ale projekt dočkal. CEO Salesforce, Marc Benioff, přispěl vyšší nezveřejněnou částkou a slíbil, že firma zasadí sama 100 milionů stromů. Dokonce i administrativa Donalda Trumpa přislíbila podporu iniciativě.

Studie, která tvrdí, že 1 bilion stromů dokáže redukovat skleníkový efekt viditelným způsobem, je ale rozporuplná. Například podles Forresta Fleischmana z Minnesotské univerzity, který se vyjádřil pro server Verge, je mnohem lepší podporovat třeba místní komunity původních obyvatel v amazonském pralese, tak, aby mohli své přirozené prostředí bránit proti nelegálnímu kácení.

Pravdou je, že takto jednoduché řešení klimatické krize je pouhým snem. „Titulky novin po celém světě tvrdily, že sázení stromů je nejlepším řešením změny klimatu,“ popsal autor kritického článku vůči studii Joseph Veldman. „Nyní víme, že se tyto titulky mýlili.“ Sázení stromů na místa, kam nepatří, může podle něj poškozovat ekosystémy, zhoršovat požáry, a naopak ještě posílit globální oteplování.

Studie i kritika jsou zveřejněny v prestižním peer-reviewed magazínu Science. Veldman argumentuje, že například sázení stromů na zasněžená místa, kde se sluneční paprsky odráží, by naopak mohlo globální oteplování podpořit. Podobných argumentů má Veldman celou řadu.

Tím ovšem kritici netvrdí, že sázet stromy je špatně – naopak, v podstatě s tím souhlasím, ale musí se postupovat s rozumem, ohledem na přírodu a její procesy a kontrolovaně. Autoři studie se vůči kritice ohradili a stojí za tím, že je to podle nich nejlepší řešení klimatické krize, která dokáže odstranit z atmosféry dostačující množství CO2.

Hlavně s rozvahou a opatrně

Problémem má být také to, že pozornost věnovaná sázení stromů odrazuje od vývoje jiných řešení, potenciálně efektivnějších a dlouhodobějších. Dále Fleischman říká, že lesy se dokáží regenerovat samy, bez toho, aby se sázely nové stromky – což je nepochybně pravda a jde o silný argument, protože pokud se lesy oživí samy, jsou poté přirozeně odolnější.

Podle jiné studie publikované v deníku PNAS by jednou z nejefektivnějších metod ochrany lesů a pralesů – obzvláště toho amazonského – mohli být místní obyvatelé. Ti mají největší úspěšnost v boji proti nelegálnímu (a konec konců i legálnímu) kácení amazonského pralesa, který je pro ekosystém Země v současnosti velmi důležitý; a který momentálně vlivem kácení vypouští více CO2, než uchovává.

Velkým problémem je v tomto ohledu sama Brazílie. Její současný prezident Jair Bolsonaro slibuje otevřít více pralesa ke kácení, a naopak se snaží o snížení vlivu místních původních obyvatel v komunitách kolem pralesa.

Poučením z celé hádky dvou světů je tak to, že sice sázení stromů je dobré, ale musí probíhat s rozvahou: nelze je prostě někam umístit a doufat, že vyrostou a vše bude v pořádku – takové iniciativy jsou odsouzeny k záhubě.

Místo toho bude nutné identifikovat vhodná místa, kde lesy obnovit, pomoct jim nebo je vysázet, a následně – a to hlavně – tato místa pečlivě chránit. Je proto dobré mít se na pozoru až před přílišným nadšením některých celebrit, pro které je důležitější hlavně stromy zasadit a udělat si PR, než skutečně pomáhat s řešením klimatické krize.