Změna klimatu urychluje tání ledovců s permafrostem a zvyšuje rizika vzniku megatsunami dosahujících výšky několik stovek metrů. Právě taková vlna loni zasáhla východní pobřeží Grónska. Dosahovala výšky 200 metrů a jediným štěstím bylo, že zasáhla neobydlenou oblast.
Angela Carrillová Ponceová se svými kolegy z německého geofyzikálního centra GFZ studovala loňskou megatsunami, jež zasáhla východní pobřeží Grónska. K tomu využila seismická data uložená na okolních monitorovacích stanicích.
Výzkum zahrnoval i satelitní data a počítačové modelování. Díky tomu vědci zjistili, že voda zůstala v úzkém fjordu ještě několik dní a převalovala se tam a zpátky, jako když se rozhýbe voda ve vaně.
Klimatické změny zvyšují pravděpodobnost vzniku megatsunami. Zdroj: Pixabay
Ještě celý týden tam dosahovaly vlny výšky jednoho metru. Na začátku přitom měla vlna impozantní výšku 200 metrů. Naštěstí si nevyžádala lidské životy, zničila jen nedalekou vojenskou základnu.
Ne vždycky ale budeme mít takové štěstí, varují experti ve studii publikované v časopise The Seismic Record. Klimatické změny urychlují tání ledovců a permafrostu, což zvyšuje rizika masivních sesuvů půdy a vzniku megatsunami.
Ohrožená je i Aljaška
Tyto vlny vznikají většinou zřícením kamenů do vody a dosahují výšky několik stovek metrů. Vzpomenout můžeme například na megatsunami z roku 1958 v aljašské zátoce Lituya, jež dosahovala na začátku výšky 520 metrů.
Masivní hradba vody naštěstí zlikvidovala jen vegetaci. Zrovna Aljaška čelí vysokým rizikům megatsunami dlouhodobě. Důvodem jsou zemětřesení, ale i sesuvy půdy ze svahů, jejichž stabilitu už nezajišťují ledovce. Kvůli globálnímu oteplování roztály.
Tsunami dosahují výšky několik desítek metrů, megatsunami několik stovek metrů. Obě kategorie vln jsou extrémně nebezpečné. Zdroj: Pixabay
I v Grónsku hrozba stále trvá. V roce 2017 do fjordu Karrat spadla lavina kamení, jež vyvolala vlnu tsunami. V tomto případě hovoříme o vlnách o výšce několik desítek metrů, které také vznikají pohybem litosférických desek či při sopečných erupcích.
Tato vlna zaplavila vesnici Nuugaatsiaq, zničila jedenáct domů a vyžádala si čtyři životy. V případě tsunami i megatsunami je nejničivější síla a rychlost vlny. Následně voda zaplaví infrastrukturu, kde nějakou dobu zůstává a způsobuje další poškození.
Pro ochranu lidských životů je klíčový systém včasného varování, aby úřady stihly všechny obyvatele dané oblasti evakuovat do bezpečí.
Zdroje: The Guardian, The Seismic Record
