KOMENTÁŘ: Vprostřed aféry Cambridge Analytica, kterou prožívá Facebook, reagují uživatelé Twitteru hashtagem #DeleteFacebook. Celebrity na to reagují na Instagramu, lidé si o tom píšou na WhatsAppu, hráči sledují jiné na Twitchi a do toho všeho je tu YouTube, na němž lze najít skoro všechno. Sociální sítě jsou všudypřítomné.
Virtuální svět už od počátku tisíciletí posiloval svůj vliv na reálné životy a pro mnohé mladší uživatele dnes realita splývá s jejich smartphony, na nichž spojují svou každodenní existenci virtuálními nástroji.
Však ono to svůj smysl dává, a to nejen u mládeže a studenstva, ale i dalších. Chcete si třeba vyjet na výlet, nejlépe někam do Posázaví. Vyhledáte si fotky, turistické trasy, vyhlídnete ideální místo a přes aplikaci si zamluvíte místo ve vlaku a zaplatíte. Pomocí recenzí si najdete dobrou restauraci, najíte se, zaplatíte přes aplikaci na mobilu – tedy potom, co si na mapách najdete, kde ta restaurace přesně je.
Samozřejmě budete i fotit, ze své zrcadlovky pak výsledek s nějakým vtipným popiskem s využitím emotikonů (nebo emoji, jak se jim dnes zřejmě říká) nasdílíte na Instagram a automaticky i na Facebook; svým fandům o tom povíte na Twitteru, nejlépe s ostrou politickou průpovídkou.
Tato střídavě komická, děsivá a nadsazená představa není daleko od reality – od každodenní reality, na níž nám ani nepřijde vůbec nic divného.
Soukromí je raritou
Co když vás technologie neoslovují a sociální sítě jsou sprostým slovem? Pak jste na jednu stranu šťastným člověkem – jako jeden z mála si máte naději uchovat vaše fotografie, osobní údaje, názory, pocity a další detaily o existenci jen pro ty, kterým je skutečně chcete ukazovat. Tedy, pokud nemáte aktivní kamarády nebo děti, kteří fotografie s vámi s radostí publikují všude možně. Vyhnout se virtuální existenci bude stále těžší – dost možná nemožné, pokud se nebudete pohybovat na okraji společnosti. A vlivem v budoucnu všudypřítomných kamer a internetu věcí zřejmě nevyjde ani to.
Města budou chytrá, lidé už tolik ne
Pád z útesu kvůli focení selfíček, silniční nehody vlivem chodců se sluchátky v uších a s pohledem upřeným do mobilu nebo selháním softwaru v chytrých autech s nepozorným řidičem. Ačkoliv technologie v blízké budoucnosti pronikne do většiny metropolí světa i měst, které jsou k technologiím vstřícné – v našich podmínkách vyvstane na mysli především kulturní velmoc Praha a technologicky pokročilé Brno; obě města jsou hlavně velikostně i ekonomicky dostatečně zajímavá pro technologické pokroky.
Problémem do budoucna by však mohla být určitá závislost na technologiích – generace, která na nových vynálezech vyroste, bude v technologicky zaostalejších oblastech pravděpodobně ztracená. Nelze nezmínit ani nespolehlivost současných technologií. Neustále selhávání, chyby, nedejbože hackerské útoky nejsou z říše sci-fi a v „nové realitě“ by se chytrá města mohla kupříkladu stát cílem mezinárodního terorismu.
Vše bude sociální
Jak do toho zapadají sociální sítě? Docela jednoduše. Budou propojovat vše: města, na smartphonech, počítačích, na školních tabletech, firmy tak s vámi budou komunikovat a řešit třeba přijímací řízení; možná prostřednictvím chatbota.
Mobilní telefony se stanou ještě větší nutností. Mimo špičkových a drahých smartphonů, které se stále častěji budou odlišovat spíše extravagantními materiály, designem a dodatečnými, víceméně zbytečnými prvky, bude trh nasycen spoustou levných mobilů. Ty budou stačit pro všechny účely a ani výkon nebude o moc nižší. Cena bude na minimu, dovolit si je bude moci skoro každý, stanou se jedním ze základů lidské existence; ještě více než nyní. Určitě budou i modely pro důchodce nebo děti, přizpůsobené jejím potřebám.
Informační technologie „pro laiky“ se budou vyvíjet i vlivem zpomalení inovací. Tradiční IT, jak jej známe, naráží na své limity, například vlivem konce Moorova pravidla. Pokud nepůjde dělat technologii menší a výkonnější jako dosud, přejdou vývojáři a společnosti spíše k diverzifikaci, než se objeví něco nového, třeba kvantové nebo exponenciální technologie.
Jde sice jen o vizi budoucnosti pohledem jednoho nadšence, pravdou však zůstává, že současný vývoj obdobným teoriím nahrává. Jak to všechno bude si však budeme muset počkat. Máme určitou časovou výhodu: než se budoucnost dostane k nám, projde nejprve přes „beta test“ v USA, Německu nebo třeba v Číně a Indii.
