Pro Evropana je sonda Solar Orbiter ještě o špetku zajímavější než většina ostatních – významně se na ní totiž podílela Evropská kosmická agentura ESA, jejímž členem je i Česká republika.
aktualizováno
Dnes v 5:03 středoevropského letního času odstartovala do vesmíru sonda Solar Orbiter, vynesená raketou Atlas V. Jejím cílem je doletět na oběžnou dráhu Slunce a pozorovat jej tak, jak lidstvo zatím dosud nemělo možnost.
Od letu Solar Orbitera si vědci slibují důkladnější poznatky o chování Slunce, a to primárně pozorováním magnetických a geografických pólů naší teplo a světlo vydávající hvězdy. I Slunce, stejně jako planety, má své póly. Pro nás jsou téměř nezmapovatelné, protože Země obíhá Slunce blízko rovníku. Sonda by je zachytit měla, ale až v roce 2025 – let chvíli potrvá. Naše hvězda je od nás vzdálená 149 600 000 kilometrů. Takový Měsíc, oproti tomu, je vzdálen „pouhých“ 384 000 kilometrů.
Zdroj: ESA/ATG medialab
Záhada jménem Slunce
Žádná jiná sonda se nedostala tak blízko, jak má Solar Orbiter doletět. Dostane se až na 42 milionů kilometrů blízko ke Slunci, kde sesbírá fotografie a data z – pro lidstvo – jedinečného pozorovacího úhlu. Nová data mohou odemknout nová tajemství ukrytá po desetiletí.
Jedním z nich je třeba tradiční přibližně 11letý cyklus hvězdy, kdy se období vysoké aktivity střídá s časem většího klidu. Cyklické chování vědci pozorují a chápou ho, ale neví, proč trvá zrovna 11 let; nejasné jsou také podrobnosti kolem solárního větru, jehož chování vědcům dosud uniká.
O tomto fascinujícím solárním cyklu jsme psali minulý rok, neváhejte si ho připomenout.
Na konci jednoho cyklu obvykle proběhne na povrchu obří cunami žhavé plasmy, která se prožene vnitřkem Slunce; a současný cyklus má skončit někdy v polovině letošního roku. Astronomové by mimo jiné měli být schopni pozorovat převrácení magnetických pólů Slunce, pokud se dosavadní teorie potvrdí.
Zdroj: ESA/ATG medialab
Cyklus souvisí se Zemí tím, že určuje, kolik „odpadu“ Slunce směrem k Zemi odešle. Vysokoenergetické částice neustále proudí směrem pryč ze žlutého trpaslíka. Případná vyšší solární aktivita může způsobit třeba poškození GPS satelitů či dočasný výpadek elektřiny na některých místech planety, to je ale naštěstí velmi vzácné.
Země má totiž působivé magnetické pole, které funguje obdobně jako deštník a před většinou radiace a částic nás chrání. Cílem vědců je solárním bouřím porozumět právě proto, aby je mohli případně předvídat a lépe chránit citlivou elektroniku – nejen satelity, ale i třeba Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
Do nekonečna a ještě dál!
Solar Orbiter má ve sběru dat významně pomoci. Zařízení o velikosti malého autobusu je vybaveno 10 různými součástmi, které mají sesbírat data o magnetickém poli Slunce, atmosféře a dalších údajích a také jej vyfotografovat.
Sledujte start živě:
Jedinečnou součástí sondy je její špičkový tepelný štít, cutting-edge technologie ze speciálního materiálu zvaného SolarBlack, která dokáže absorbovat intenzivní teplo a radiaci proudící ze Slunce a znemožní (teoreticky) poškození součástek. Díky designu tepelného štítu má sonda vydržet teploty až 500 stupňů celsia. Vyšším, věří vědci, nebude během průletu na 42 milionů kilometrů daleko vystavena.
Tepelný štít bude po celou dobu letu vystaven směrem ke slunci a disponovat bude malými dvířky na různých místech, pro chvíle, kdy sonda bude využívat některé ze součástek. Po použití se zase zavřou; do štítu je také zabudovaný radiátor, který by měl být schopen teplo odvádět pryč od citlivých vnitřních součástí, do vesmíru. Chránit nástroje mají také speciální „okénka“.
Pokud se vše vydaří, sonda dokáže pořídit fotografie s třikrát lepším rozlišením než cokoliv, čeho dosud bylo lidstvo schopné. Na jednotlivých nástrojích sondy mimo jiné spolupracovali i čeští odborníci, pomohli také s naprogramováním letového softwaru. Aktivně se na něm podílela firma z pražských Dejvic, esc Aerospace Slovensko členem ESA není.
Start proběhl v 5:03 z Cape Canaveral Space Force Station (nedávno přejmenované) na raketě Atlas V operované skupinou ULA (United Launch Alliance). Sonda je úspěšně ve vesmíru.
Další dva roky nyní sonda stráví cestou ke Slunci. Párkrát obkrouží Zemi a Venuší, aby nabrala rychlost (princip praku) a poté už naletí na svou eliptickou oběžnou dráhu kolem Slunce.
#SolarOrbiter will provide the first look at some of the never-before imaged regions of our parent star. #WeAreAllSolarOrbiters
Join us for launch coverage Monday from 03:30 GMT (04:30 CET) https://t.co/psUuNVpye4
🎥 More about the mission: https://t.co/fsVEg9v8RG pic.twitter.com/knfgbzuDzH
— ESA (@esa) February 9, 2020
Jde o podobnou trasu, kterou v roce 2018 prodělala sonda Parker, která se dostala ke Slunci zatím nejblíže (blíže, než se dostane Solar Orbiter). I její data vědci náležitě využívají a pomohla nám pochopit, jak Slunce vlastně „funguje“. Parker nedisponuje kamerou, na rozdíl od Solar Orbitera; ovšem ke Slunci se dostal blíž.
Sondě držíme palce – nárůst misí za účelem pozorování a odhalování tajů vesmíru nám dělá radost.
Zdroj: ESA, 2, Seznam Zprávy
