Ambiciózní soustava komunikačních satelitů nazvaná Starlink se bude skládat z přinejmenším jedné tisícovky družic, zřejmě jich však ve výsledku bude ještě daleko více. Zajímavostí je, že satelity budou umístěny mnohem níže, než se původně předpokládalo. Jde o ekologii i sílu signálu.
Družice na nižší části oběžné dráhy by skutečně měly nejen poskytnout uživatelům lepší signál, ale také omezit další znečišťování vesmíru kolem Země – který je už tak přesycen odpadem.
1 584 satelitů z projektu Starlink se má nacházet na oběžné dráze pouhých 550 kilometrů od povrchu Země; většina dnešních družic je přitom vzdálena přibližně dvojnásobně, mnohé o tisíce kilometrů více.
Ekologická šetrnost i nižší latence
Když je satelit blízko povrchu planety, nevydrží obíhat kolem Země tak dlouho a rychleji propadne do atmosféry, v níž také shoří. SpaceX si ovšem v tomto faktu našla řadu pozitiv. Kromě snížení množství odpadu na oběžné dráze jde například také o znatelné zkrácení doby, za jakou satelity přijmou a odešlou signál.
Problematické naopak je, že družice vydrží nad Zemí jen několik let, a navíc nedokáží pokrýt tolik povrchu jako výše umístěné satelity. Vzhledem k jejich vysokému počtu by to však nemělo představovat výraznější problém.
Co se týče nutnosti častější výměny družic, náklady z části vynahradí to, že dostat satelity na takto nízkou oběžnou dráhu je jednodušší.
Systém Starlink by měl činnost zahájit už během začátku příštího roku, tedy přinejmenším první várka satelitů. Je možné, že doba reálného spuštění se pozdrží – SpaceX Elona Muska už ale několikrát dokázala, že i šibeniční termíny je schopna zvládnout.
Zdroj: TechCrunch
To zas bude na oběžné dráze o bordel cca 1500 Ks navíc. Kdy pochopíme, že věci vyslané do vesmíru musíme uniformovat a využívat jen jednu sadu objektů multifunkčně. Jednu sadu navigační a druhou stacionární pro komunikaci. Navigační systémy mohou fungovat na jednom satelitu, platformě, kdy klidně 4či 5 systémů může… Číst více »