14. března 2018 zemřel ve věku 76 let jeden z největších mozků své generace, vizionář a muž s nezdolnou vůlí; člověk, který nás učil nehledět na zem, ale nahoru, vstříc ke hvězdám.

Stephen Hawking byl v mnohém nástupcem Isaaca Newtonu nebo Alberta Einsteina: geniální vědec, který se nesmazatelně zapsal do učebnic fyzicky i dějepisu po celém světě. Přitom jeho „startovní pozice“ byla nesmírně náročná. Kvůli nemoci, která paralyzovala prakticky celé jeho tělo, mu lékaři ve 22 letech předpovídali jen pár dalších let života, když bude mít štěstí.

Neblahou předpověď překonal o 54 let.

Slavný a oblíbený fyzik

Stephen Hawking dosáhl toho, o čem mnozí sní: stal se legendou ještě za svého života. I přes svou restriktivní nemoc žil naplno. Svědčí o tom i to, že účinkoval v populárních seriálech – v The Simpsons nebo Teorii velkého třesku.

Na jeho smrt reaguje nevídané množství význačných osobností z oboru i mimo něj. Benedict Cumberbatch, Theresa Mayová, Tim Berners-Lee, Neil deGrasse Tyson nebo Steve Wozniak, ti všichni vyjádřili svou soustrast a vzpomínají na něj. NASA, CERN a další význačné organizace rovněž věnovaly pozornost jeho úmrtí.

Jeden z nejkrásnějších komentářů k životu Hawkinga poskytl spoluzakladatel Applu Steve Wozniak, jak jej ocitoval server BBC: „Morální integrita a oddanost vědě stavěla Stephena Hawkinga výš; nad prostou genialitu.“

Hlavní oblastí zájmu profesora Hawkinga byl vesmír – konkrétně propojení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Objevil také, že černé díry vypouštějí energii, tzv. Hawkingovu radiaci.

Proslavil se také svými publikacemi, které učinily fyziku a kosmologii přístupnou široké veřejnosti. Tou neslavnější je patrně Stručná historie času z roku 1988.

Se smrtí Stephena Hawkinga končí jedna éra, doba obrovské popularice vesmíru a odhalování toho, co stojí mimo naši planetu. Doufejme, že odkaz velkého britského vědce přetrvá i nadále a pátraní po tajích života, vesmíru a všeho jen tak neskončí.