Za oněch deset let se toho změnilo opravdu hodně. Takzvanou „post-PC éru“ předpokládali novináři a analytici na konci 20. století i na jeho začátku, jenže nic takového se nestalo – naopak, obzvláště notebookům se daří docela dobře.

Nešlo o ojedinělá média. CNN věštilo konec počítačů v roce 2010, Forbes 2013, Wired 2015. Post-PC éru zmiňoval v roce 2011 i Technet, byť vlastnímu posouzení se (správně) vyhnul.

Vědec z MIT David D. Clark v roce 1999 velmi správně předpověděl, že k internetu bude v roce 2020 připojené opravdu všechno (přímo dokonce zmínil hodinky) a rovněž správně soudil, že data budou ukládána centralizovaným způsobem ve specifických hostovacích službách (což je víceméně dnešní cloud).

Mýlil se ale v tom, že počítače v takové době už nebudou mít své místo. Naopak Steve Jobs a Bill Gates na přelomu tisíciletí správně tvrdili, že počítače projdou evolucí, a budou sloužit jako „digitální centrála“ pro budoucí mobilní zařízení. Oba pánové, z nichž jeden už je bohužel po smrti, měli v tomto naprostou pravdu.

Prapradědeček mezi počítači. Ano, tento sice zanikl, ale nahradily ho jiné, tak, jak je přirozené.

Počítač pro hráče, nadšence i pracanty

Ne, stolní počítače ani laptopy hned tak neumřou, a to z naprosto jednoduchých důvodů: Jsou stále velmi, velmi praktické.

Jasně, můžeme mluvit o smartphonech, které budou mít takový výkon, že si je v práci zapojíme do základny a budeme skrze ně klidně pracovat na dvou nebo třech monitorech. Proč ne? Jenže do tohoto smartphone se nám budou ony displeje dost špatně zapojovat, stejně jako klávesnice, myš, flash disk nebo cokoliv dalšího; tak jednoduché to není, a ne všechno je praktické dělat bezdrátově, už jen kvůli tomu, že pokud by takových bezdrátových zařízení bylo na jednom místě hodně, tak to není ani bezpečné, ani praktické a dost možná ani funkční. Lze namítnout, že základny toto umět budou – a možná ano. Taková budoucnost je ale ještě roky vzdálená a rozhodně nepůjde o okamžitý proces.

To je jedno spektrum, ale najít se dá i mnoho dalších. Počítače také umožňují daleko větší výkon než mobilní zařízení, a ještě dlouho to tak bude. Vzhledem k narůstající popularitě VR headsetů se bez nadupaného PC fanoušci jen tak neobejdou. Pravda, VR headsety dokáží stát i samy o sobě, ale výkonnostně to vážně není ono.

Stejně tak pro hráče videoher – a to je prosím velký byznys, jehož popularita rychle narůstá; esporty představují pro firmy nový, dosud nevytěžený zlatý důl. Ti se bez nabušeného stolního počítače neobejdou.

Bez notebooku ani ránu

Laptopy jsou prozatím také nepostradatelné, i když tam existuje větší šance, že se situace změní. Zatím ale mají na trhu své místo. Dovolte mi zde subjektivní příklad, pro třeba já nedám na notebook dopustit; primárně se dají mé důvody shrnout do tří klíčových částí: 1) úhlopříčka displeje, 2) výkon, 3) porty.

Jsou to prosté, ale nepostradatelné součásti. Práce na velkém displeji má své výhody, především to, že si člověk tolik nenamáhá oči a je to pohodlnější. Výkon je potřeba u řady různých povolání, a už jen pro jednoduchý multitasking na Windows 10 je potřeba určitého základního výkonu k tomu, aby to dávalo smysl – i proto jsou tablety mnohdy raději vybaveny Androidem, který se pro práci často vůbec nehodí. A konečně, porty: několik USB (A a C), DisplayPort či HDMI pro televizi nebo monitor, ethernet, 3,5mm jack a další.

Kromě laptopu vlastním ještě menší, přenosnější a velmi praktické zařízení, jehož značku bych zde nerad avizoval, ale jedná se o hybridní 2v1 s Windows. Často ho vozím na cesty, obzvláště do zahraničí (nezabírá tolik místa je lehký), a základní práci na něm zvládnu dobře. Při běžné práce třeba z kavárny ale přesto obvykle preferuji notebook. Proč?

No, takováhle budoucnost počítačů nás ani nečeká, ale s přenositelností VR a AR se experimentuje dál. Zdroj: need.computer

Bez konektorů bych se ještě občas obešel, obzvlášť, když je poblíž zásuvka a Wi-Fi a mohu se dostat na cloud. Nicméně dokáže to obtěžovat, hlavně, když si potřebuji nasadit sluchátka, která nejsou bezdrátová.

Displej sice není až tak malý, ale 10 palců je na některou práci málo, hlavně, když je potřeba hodně číst nebo nedej bože pracovat s grafikou. A výkon? Když máte zapnutý prohlížeč s několika panely, do toho Word, potřebné aplikace, a ještě třeba Spotify, tak se náhle 2v1 zacukává. Ne nijak výrazně, ale dost na to, aby to zdržovalo a znepříjemňovalo život.

Budoucnost bez počítače? Možná, ale ne v tomto desetiletí

Prodeje notebooků ukazují, že i jiní uživatelé budou mít obdobný názor. Bylo snadné konec běžných počítačů předpokládat, jenže naše stroje udělaly to, co dělají pravidelně už od šedesátých, sedmdesátých let: přizpůsobily se. Době, uživatelům, požadavkům.

Netbooky že nahradí notebooky? Ale kdeže, těm dávno odzvonilo. Hardware se výrazně vylepšil a od netbooků si vzalo to nejlepší: Jsou tenčí a lehčí. Dostaly navíc SSD, baterie je lepší a celkově jde o stroje, které umí vlastně skoro všechno.

Výraz post-PC není zcela přesný. Počítačem je totiž většina elektronických zařízení, když budeme puntičkáři. I tenhle krásný superpočítač.

Tisíc možností, tisíc názorů, tisíc pohledu. Pravda je ale nakonec taková, že stolní počítače i notebooky tu s námi jsou, a ještě nějakou dobu budou. Je možné, že budou více v kompetenci hardcore uživatelů (hráčů, grafiků a různých poweruserů), ale ani zdaleka se nechystají zmizet. Jistě, prodeje poslední roky klesají, ale to je globální stav, týká se i smartphonů, u nichž se vyhynutí předpokládat snad ani nedá. U notebooků je situace dobrá a prodeje už pomalu rostou, u stolních PC se pokles alespoň zpomalil. Tabletům, naopak, se příliš dobře nedaří. Právě u nich, i díky iPadu, někteří předpokládali, že notebooky nahradí.

A stačí se podívat do firem. Ani zde k žádnému fatálnímu zranění počítačů nedošlo. I přes evoluci firemní kultury a „pracovišť budoucnosti“ jsou počítače nepostradatelné, a to i v těch nejmodernějších startupech. Pokud se ale bude nadále zrychlost, zmenšovat a zlepšovat hardware, je možné, že časem nastane to, co někteří analytici a média předpokládají už roky: Že nastane post-PC éra; doba post-počítačová.

Komentář