Výzkumníci z University of Virginia School of Medicine (UVA) a Stanfordovy univerzity pracují na zdokonalení procesu, při kterém odstraní vadná nervová spojení v mozků bez nutnosti operace mozku.
Tým vědců z obou univerzit sestrojit rafinovaný systém využívající ultrazvukové vlny nízko intenzity ve spojení s mikrobublinami k přesně zacílenému přenesení specifického neurotoxinu do mozku. Tento neurotoxin by měl zabít škodlivé buňky v mozku, přičemž zároveň nijak neohrozí ty zdravé ani nepoškodí celkové prostředí lebky.
Zdroj: Pixabay
Hluboko do mozku – bez skalpelu
Vědci si od metody slibují výrazně jednodušší léčbu komplexních neurologických onemocnění typu epilepsie, pohybových poruch a podobně.
Připomínáme, že jde pouze o experimentální studii v raném stádiu vývoje, ze které nemusí vzejít žádný praktický důsledek.
„Tato inovace má potenciál nahradit existující neurochirurgické metody léčby neurologických onemocnění, na které tradiční léčba neúčinkuje,“ popsal vědec Kevin S. Lee, specialista na neurochirurgii v UVA. „Náš proces eliminuje škodlivé buňky v mozku, zachovává ty zdravé, a to vše bez nutnosti fyzického otevření lebky“
Nový koncept prozatím vědci označují jako PING a v laboratorních podmínkách přinesl slibné výsledky. V praxi však prozatím vyzkoušen nebyl. Jednou z možností užití, kde má PING největší potenciál, je chirurgická léčba epilepsie. Asi třetina pacientů s epilepsií nereaguje na léčiva, která mají zabraňovat záchvatům, a těm může za normálních okolností operace prospět a míru záchvatů významně snížit. PING by mohl fungovat stejným způsobem, jen neinvazivně.
Zdroj: Pexels
Studie o PINGu se objevila v prestižním peer-reviewed magazínu Journal of Neurosurgery, kde proces eliminace konkrétních neuronů v mozku popisují do detailu. Současné invazivní metody chirurgie poškodí všechny buňky mozku v místě, kde operace probíhá – PING, dle závěrů studie, nikoli.
Značnou výhodou metody je její extrémní přesnost. Díky MRI mohou vědci nahlédnout do hlubin lebky (to už je dnes běžná praxe) a ultrazvukové vlny nasměrovat přesně tam, kam potřebují. Metoda by zároveň šla aplikovat i na místa v mozku, kam se prostřednictvím tradičního chirurgického zákroku v podstatě nelze dostat.
Další zajímavosti ze světa zdravotnictví: Biosymbiotická zařízení z 3D tiskárny nepotřebují nabíjet a měří přesněji než chytré hodinky. Nemocnice podle Stanfordu? Zdravotnické zařízení připomíná spíše IT laboratoř.
Zdroj: University of Virginia
