Evropská kosmická agentura zveřejnila první zkušební snímky pořízené vesmírným dalekohledem Euclid, který se blíží ke své poslední oběžné dráze kolem Země. Přestože jde o zkušební fotografie, již nyní vědcům vyráží dech.
Plán pro sestavení teleskopu Euclid vznikl již v roce 2007, kdy byly na popud Evropské kosmické agentury (ESA) navrženy dvě nezávislé mise Dune a Space. Jejich společným průnikem pak mělo být zařízení určené pro komplexní průzkum vesmíru. V roce 2011 tak vznikl projekt Euclid, který byl o rok později oficiálně schválen a přijat. Primárním cílem výzkumu pak měla být temná hmota, resp. temná energie, které jsou obě hnacími silami růstu vesmírných těles. Po letech příprav byl vesmírný dalekohled Euclid 1. července oficiálně vypuštěn, aby potřebná data sesbíral. Nosnou raketou pro sondu byla Falcon 9 od společnosti SpaceX, přičemž teleskop aktuálně absolvuje poslední oblet po oběžné dráze Země, než vyrazí na svou cestu do hlubin kosmu.
Přístroje fungují na výbornou
Vesmírní inženýři však mají jedinečnou možnost vyzkoušet jednotlivé systémy dalekohledu v praxi, dokud jsou ještě v relativně krátké vzdálenosti od Země. Testovací snímky pořízené dvěma palubními kamerami – přístrojem VIS sledujícím viditelnou oblast záření a spektrometrem NSIP pro blízké infračervené záření – odhalily detailní záběry noční oblohy, na nichž jsou vidět hvězdy, hvězdokupy, galaxie a další objekty. Přestože tyto snímky zatím nejsou použitelné pro vědecké účely, jsou již nyní dostatečným důkazem toho, že přístroje na Euclidu fungují ve vesmíru výjimečně dobře.
Impozantní snímky nás teprve čekají
Testovací snímky pokrývají pouze zlomek oblohy, a jejich část je navíc překryta kosmickým zářením. ESA se však nechala slyšet, že při dalším zpracovávání fotografií lze obraz vyčistit. Vědci tak mají možnost si vyzkoušet práci s těmito surovými daty tak, aby byly výsledné snímky dostatečně vypovídající.
Vesmírný dalekohled Euclid je nyní na cestě do své cílové pozice, která se nachází přibližně ě 1,5 milionu kilometrů od Země. Dorazil by sem měl zhruba během října, a teprve tehdy se dočkáme prvních fotografií vesmíru, které má zařízení sledovat. Budou-li přístroje úspěšné i zde, bude moci teleskop nahlédnout až 10 miliard do vesmírné minulosti.
Euclid se poměrně výrazně odlišuje od dvojice nejslavnějších vesmírných dalekohledů, Hubbleova a Webbova teleskopu. Zatímco tyto dva přístroje se snaží monitorovat spíše detaily jednotlivých kosmický těles a jevů, bude se dalekohled pod správou ESA na vesmír dívat tak trochu s odstupem. Díky tomu by měl vědcům poskytnout nový pohled na nejrůznější fyzikální jevy, které se ve vzduchoprázdnu uplatňují, či také pomoci odhalit původ a složení vesmíru samotného.