Dno světových moří i oceánů je poměrně bohaté na celou řadu nerostných surovin. Některé společnosti se již chystají na aktivní zahájení jejich těžby, ačkoliv z globálního hlediska ještě nebyla autoritami schválena a povolena.

Možnost využít nerostné bohatství ukryté na mořském dně pro těžbu se v poslední době stává stále častěji předmětem debat nejrůznějších nadnárodních společností a organizací. Zhruba před týdnem, 29. července, na toto téma diskutovali zástupci Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA), jenž spadá pod správu Organizace spojených národů (OSN).

Měď je jedním z kovů, který se v poměrně hojném zastoupení nachází na mořském dně. Jeho těžba však zatím není povolena. Zdroj: Unsplash

Řada lidí přitom věřila, že bude komerční podmořská těžba konečně povolena, nebo alespoň řádně prodiskutována. Rozhodnutí o nastavení jednoznačných pravidel v rámci této sféry průmyslu však bylo odloženo až na rok 2025.

Podle zástupců těžařských společností nepředstavuje podmořská těžba ekologické riziko

Navzdory tomuto odkladu však již nyní některé společnosti vydávají svá prohlášení o tom, že s těžbou hodlají začít, jakmile to bude možné. Například kanadská The Metals Company chce požádat o licenci pro těžbu ze dna Tichého oceánu již od roku 2025. Jejím cílem jsou zejména tzv. polymetalické konkrece, což jsou ložiska kovů jako nikl či měď. Podle odhadů se jich na dně Pacifiku nachází skutečně nesčetné množství. Měď i nikl jsou přitom považovány za klíčové prvky pro udržitelnou energetiku, jelikož jsou součástí dnešních baterií či elektromobilů.

Oceánské dno je na rozdíl od většiny zemského povrchu jedním z mála zbývajících nedotčených ekosystémů, kde věda teprve objevuje velkou část jeho výjimečné biologie. Existují tak vážné obavy o tom, že proces těžby některé biotopy zničí. Zástupci The Metals Company však tvrdí, že tyto dopady budou ve srovnání s povrchovou těžbou mnohem menší. Na dně moří totiž existuje prakticky nulová flóra, což je oproti lokalitám jako Indonésie či Kongo, kde dnes těžba niklu a mědi probíhá v největším měřítku, mnohem ekologičtější varianta.

Debaty o schválení podmořské těžby se přesouvají na rok 2025. Zdroj: Freepik

Proti schválení těžby bojuje například hnutí Greenpeace

Nedávné zasedání ISA však skončilo bez dohody ohledně licencování hlubinné těžby. Více než 20 zemí totiž volalo po jejím buď dočasném, nebo trvalém zastavení. K tomuto přístupu se pak přiklání i řada světových technologických společností jako Samsung či Google, které patří mezi přední odběratele kovů, které se na mořském dně nachází. V případě, že by pak ke schválení těžby došlo, by tyto firmy volily odběr kovů z jiných zdrojů.

Za iniciativu ohledně záchrany mořského dna se staví také organizace Greenpeace, která v rámci těchto aktivit založila své hnutí Stop deep sea mining. Podle něj je mořské dno skutečnou pokladnicí biodiverzity, která zůstává zachována zejména díky její izolaci od lidské činnosti. Je přitom klíčové, aby tento ekosystém zůstal i nadále nedotčen.

Aktivisté z hnutí Greenpeace se snaží povolení hlubokomořské těžby zabránit. Zdroj: Unsplash

Greenpeace tak vyzývá k podpisu petice, která by mohla k zastavení hlubokomořské těžby přispět. Toto téma však nejspíš zůstane ještě nějakou dobu otevřené, a obě strany tohoto ekologického sporu tak budou mít dostatek času zvážit jednotlivá pro a proti celého procesu.

Zdroje: 1, 2, 3, 4