Máme se bát umělé inteligence? Tato otázka trápí nejen běžného člověk, ale i samotné vědce a vývojáře už mnoho desetiletí. Faktem je, že jednoznačná shoda nepanuje. Nad otázkou etiky a nebezpečnosti robotů a umělé inteligence přemýšlejí či přemýšlely takové mozky jako Stephen Hawking, Steve Wozniak nebo Elon Musk.

Je to téma, kterému se nelze vyhnout; láká, děsí, představuje budoucnost neurčitou, ale čím dál více realistickou. K podobným otázkám navíc přímo vyzvala většinovou populaci i popkultura, katastrofické scénáře filmů typu Terminátor, Neuromancer (do češtiny mimochodem přeložil Ondřej Neff) nebo Matrix ukazují sílu mocných robotů a virtuálních světů, které už se dnes nezdají nereálné.

Apokalyptické důsledky rozvoje umělé inteligence budou ještě po let, či spíše desetiletí, v říši fantazie. Nic však nebrání tomu, aby se něco zvrtlo: na vývoji bojových robotů se pracuje (ostatně Boston Dynamics, jeden z nejslavnějších a nejpokročilejších výrobců pohyblivých robotů zpracovával mnoho zakázek pro armádu) a vojenské zneužití nových technologií je naprosto běžné.

Stačí se podívat na drony.

Steve Wozniak je skeptický, Elon Musk varuje

Obavy z příliš rychlého a příliš neuváženého vývoje umělé inteligence vyjádřil třeba Bill Gates, zakladatel Microsoftu, filantrop a jeden z nejbohatších mužů planety nebo Tim Berners-Lee, zakladatel world wide webu. Elon Musk mnohokrát varoval před „přivoláním démona“, Stephen Hawking zase zmiňoval „konec lidské rasy“ z rukou umělé inteligence.

Už Alan Turing, pionýr informačních technologií, předpokládal, že stroje jednou „překonají naše nedostatečné síly“ a „převezmou kontrolu“. Obzvláště působivé je prohlášení Turingova kolegy, Irvinga Gooda (prohlášení publikoval The New Yorker): „První ultrainteligentní stroj je posledním vynálezem, který kdy člověk bude muset učinit; tedy v případě že stroj bude dostatečně poslušný na to, aby nám řekl, jak jej udržet pod kontrolou.“

Z takového prohlášení skoro až zamrazí.

Je těžké se dohadovat s kapacitami takového kalibru; mají však i opozici. Dříve zastáncem, ale dnes odpůrcem možnosti toho, že by nás umělá inteligence vyhladila nebo ovládla, je Steve Wozniak, spoluzakladatel Applu a jeden z technický géniů, který stál za zrodem počítačového věku, v jakém se momentálně nacházíme. „Umělá inteligence mě vůbec neděsí,“ prohlásil před nedávnem.

Inovátor a někdy úspěšný vizionář Elon Musk se však do umělé inteligence opírá praktický neustále, naposledy letos na akci HBO. „K umělé inteligenci mám blízko a šíleně mě děsí,“ prohlášuje. „Dokáže toho mnoho víc, než kdokoliv z nás ví, a vylepšení jsou exponenciální.“

Neděsí však jen potenciál jakési apokalypsy. Možnost celosvětové krize práce vlivem ztráty zaměstnání mnoha milionů osob tím, jak umělá inteligence a robotizace nahradí některá pracovní místa (ale vytvoří nová), zůstává horkým tématem pro odborníky i laiky.

Na téma hrozby umělé inteligence existují mnohé studie a svět se nepřestává přít o tom, jak bude umělá inteligence vypadat; nutno říci, že situace je vyrovnaná. Ani odborný svět se neshodne. Bude umělá inteligence konec lidstva? Bude jeho spásou? Nebo bude společníkem člověka na putováním za věděním, za dalším objevováním?

A co si myslíte vy?