Obrázky kreslené umělou inteligencí se v současnosti těší velké oblibě. Tato technologie se navíc prakticky každým dnem neustále zdokonaluje. Z právního hlediska však mohou tvůrci těchto programů narazit. V čem může být problém?
Tvorba obrázků s využitím umělé inteligence se stala fenoménem posledních několika měsíců. Aplikace a programy jako DALL-E, Midjourney či StabilityAI se dostaly do povědomí profesionálních umělců i široké veřejnosti. Všechny přitom využívají obdobný princip na bázi tréninku složitého algoritmu, který pomocí vyhledání určitých slov či frází dokáže zadaná témata zpracovat a vykreslit do jednoho komplexního obrázku.
Uživatelé tedy v praxi do programu zadají požadovanou frázi (např. „kůň pasoucí se na louce za svitu měsíce“) a umělá inteligence na základě obrázků dostupných pod jednotlivými termíny zformuje celou frázi do vizuální grafické podoby. V principu pak platí, že čím více lidí tyto kreslící programy aktivně využívá, tím dokonalejším se software díky neustálému tréninku stává.
Kde je problém? Tvůrci AI nemusí mít licenci k původním obrázkům
Ukázalo se však, že tvůrci těchto AI generátorů obrázků nejspíš úplně nedomysleli právní důsledky celého systému. Při tréninku nové verze programu DALL-E s číslovkou 2 například pro algoritmus využili veřejně dostupnou databázi čítající zhruba 650 milionů obrázků. Není však jasné, zda-li k použití těchto obrázků měli k dispozici příslušné licence, či používali výhradně zdroje s otevřenou licencí. V opačném případě se totiž mohli dopustit porušení autorských práv.
Příkladem sporné tvorby těchto obrázků s pomocí AI může být případ z poloviny srpna, kdy web PetaPixel zveřejnil sérií fotografií scenérií, které v reálném světě neexistují. Poukazoval tak na tvorbu fotek právě s pomocí umělé inteligence, kdy však jako zdroj obrázků byla použita databáze fotografa Marca Adamuse, jehož jméno bylo použito v zadání pro program jako jedno z klíčových slov. Vznikly tak sice v jistém ohledu unikátní obrázky, avšak inspirace původními fotografiemi je v nich více než jednoznačná.
Společnosti stojící za těmito kreslícími programy v tomto ohledu zatím mlčí. Detaily o zdroji obrázků stojícími za tréninkem umělé inteligence zatím neposkytují. S ohledem na kvantitu doposud použitých dat je však nepravděpodobné, že by se uchylovaly k prohledávání pouze veřejně dostupných open-source databází. Jaké tedy mohou být následky v případě, že AI kreslící programy využívají obrázky chráněné autorskými právy?
Nekopíruje člověk, ale stroj
Zákon v takovýchto situacích zatím nehovoří jednoznačně. Je pochopitelně na místě se domáhat práva v případě, že autorem vytvořený obrázek je v nezměněné formě použit na cizích webových stránkách či v rámci reklamy jiné společnosti. Pro různě editované obrázky, karikatury či různé další úpravy se již situace může lišit. V případě AI je pak navíc eliminován i samotný lidský faktor jakožto autor obrázku. Tvůrci programů jako DALL-E či Midjourney se totiž zpravidla mohou schovat za to, že jejich programy zkrátka jen generují to, co jim lidé zadají, a na případném porušování autorských práv se nijak nepodílí.
Realita je ovšem jiná a podle ředitele obrázkové databáze JumpStory Jonathana Løwa mohou být autoři těchto programů trestně zodpovědní za tvorbu jimi navržených programů. Stejně tak by vytvořené obrázky měly při současném pojetí zákona sloužit pouze pro soukromé, zábavné účely, než pro využití v marketingu nebo jejich implementaci do jiných autorských děl. Je tedy otázkou, zda se v budoucnu dočkáme právní úpravy zaměřené na obrázky vytvořené umělou inteligencí, nebo zůstane toto odvětví šedou zónou legislativy autorských práv.