Vědci z Hongkongu učili průlomový objev týkající se numerických schopností zvířat. Nově vyvinutým postupem se podařilo prokázat smysl pro čísla u laboratorních potkanů, což znamená výrazný posun v našem chápání základů nervové soustavy nejen u zvířat, ale také u lidí či umělé inteligence.
Experti věnující se studiu živočišné říše se dlouhodobě snaží najít odpověď na otázku, zda jsou zvířata schopna vnímat počty, a rozumět tak alespoň základním číselným informacím. Kořeny tohoto poměrně kuriozního vědeckého oboru bychom mohli vysledovat až na začátek minulého století, kdy odbornou i laickou veřejnost fascinovaly schopnosti hřebce, který dokázal řešit poměrně komplexní matematické úlohy. Kůň si na základě svých znalostí počtů vysloužil jméno Chytrý Hans, a rozdmýchal tak mezi vědci bouřlivé debaty o tom, kam až sahají hranice zvířecí inteligence. A jak se díky nové studii ukazuje, jsou schopnosti zvířat v oblasti smyslu pro čísla, jak se tato schopnost běžně označuje, možná mnohem hlubší, než bychom čekali.
Výzkumný tým tvořený vědci z hongkongských univerzit se nedávno rozhodl otestovat smysl pro čísla na souboru laboratorních potkanů. Za tímto účelem navrhli asijští neurologové speciální matematickou úlohu zaměřenou právě na numerické myšlení. V kombinaci s technikami mozkové manipulace a s využitím umělé inteligence provedli poměrně komplexní výzkum, o jehož výsledky a závěry se podělili v odborném časopise Science Advances.
Potkani si pro práci s čísly vyvinuli specifickou oblast mozku
V rámci experimentů bylo provedeno několik oddělených testů, které byly vyhodnoceny pomocí specializovaného algoritmu. Potkani byli trénováni na sérii zvuků o dvou či třech opakováních, na základě nichž jim byla následně udělena odměna. Při výběru potravy se tudíž hlodavci důsledně soustředili na počet jednotlivých zvuků, což potvrdilo jejich smysl pro čísla. Komplexní analýza pak dokázala určit, jak intenzivně se zvířata dokázala soustředit na vyhodnocování této poměrně jednoduché početní úlohy. Studie ukázala, že hlodavci vykazovali značnou míru koncentrace, a potlačili tak ve svém mozku vliv rušivých elementů. Pozoruhodné pak bylo zjištění, že stimulací specifické oblasti v temenním mozkovém laloku byl smysl pro čísla u potkanů výrazně ovlivněn. Vědci také prokázali nezávislost tohoto vnímání na schopnosti odhadovat míry a velikosti předmětů, která do určité míry také souvisí s matematickým myšlením.
Výzkum může pomoci s vývojem neurálních sítí
Autoři studie byli výsledky experimentu nadšeni, a to zejména díky vědeckému přesahu nových poznatků. Ty totiž bude možné využít například ke studiu dyskalkulie, tedy poruchy schopnosti učit se matematice, která postihuje zhruba 3 až 7 % lidské populace. Zároveň tak výzkum vrhá nové světlo na procesy probíhající v nervové soustavě, která se stala předlohou neurálních sítí tvořících základ současné umělé inteligence. Poznání fungování zvířecího mozku tak otevírá spoustu dosud nepředpokládaných možností. Zároveň však také dokazuje, že zvířata podle všeho skutečně jsou mnohem chytřejší, než jsme si dosud dokázali představit či připustit.
Úvodní foto: Bing AI