Trpasličí galaxie jsou malé galaxie, které se skládají jen s několika miliard hvězd. Mléčná dráha, oproti tomu, obsahuje 200 až 400 miliard hvězd.

Výzkum dvou vědeckých organizací, Institute of Space Science (ICE – CSIC) a Institute of Space Studie of Catalonia (IEEC) využil spektroskopickou technicku známou jako IFU – integral field unit – a identifikoval tak 37 masivních černých děr v trpasličích galaxiích.

23 těchto černých děr bylo objeveno úplně poprvé; jde o největší spektroskopickou studii, která se kdy zabývala trpasličími galaxiemi.

Analýza publikovaná 28. července v peer-reviewed magazínu Astrophysical Journal Letters se zabývá také aktivními galaktickými jádry (AGN) v trpasličích galaxiích. To je, zjednodušeně řečeno, střed aktivní galaxie tvořený černou dírou.

Celkem se studie zaměřila na 1 609 trpasličích galaxií; pouhých 37 černých děr není mnoho, nicméně trpasličí galaxie nejsou typickými velkými galaxiemi jako je ta naše, a jejich tvorba je proto odlišná. Jejich studium proto také vyžaduje odlišné metody.

Studium aktivních galaktických jader může vědcům pomoci porozumět zrodu vesmíru samotného, jeho počátkům, kdy se první černé díry teprve tvořily. Masivní nebo supermasivní černé díry v trpasličích galaxiích mají mít, podle současného poznání, k těm „prapůvodním“ černým dírám v současném vesmíru nejblíže.

Černá díra, umělcova představa.

Zdroj: IEEC