Superpočítačem stvořený „život“ – uvozovky jsou na místě – slibuje významné pokroky v medicíně. Prozatím je ale vše ve svém začátku.
Vědcům z University of Vermont se podařilo vyvinout umělý život. Organickou část tvoří kmenové buňky sesbírané z embryí žab, umělá pak připomíná běžného robota. Milimetr široké biologické konstrukty se umí v omezené míře samy opravovat (nebo spíše regenerovat? Těžko říct) a umí omezeným způsobem chodit, plavat a spolupracovat.
Při rozvinutí a vylepšení technologie by je šlo využít třeba k léčbě rakovinotvorných nádorů, praktičtější distribuci léčiv do těla a dalším podobným činnostem, třeba čištění tepen.
Zdroj: Douglas Blackiston, Tufts university
Nový život
„Jde o inovativní živé stroje,“ popsal Joshua Bongard, počítačový vědec a expert na robotiku z University of Vermont, který je spoluautorem celého výzkumu. „Nejsou ani tradičním robotem ani žádným známým druhem zvířete. Jsou o nový druh bytosti: Živý, programovatelný organismus.“
Ke zjištění nejlepšího designu nové formy života vědci využili evoluční algoritmus sestavený superpočítačem. Tým z Tufts university následně design v praxi otestoval skrze kmenové buňky sesbírané z druhu afrických žab zvaných Xenopus laevis. Název „xenobot“, který nového organismu vědci přiřadili, pochází právě ze jména tohoto druhu žáby.
Buňky v jednotlivých organismech dokáží samostatně fungovat – plavat, hýbat se a zřejmě též dokonce spontánně kooperovat.
Potenciálních výhod, které tito živoucí roboti přináší, je celá řada. Jsou přirozeně rozložitelní, na rozdíl od plastových robotů, což je pro tělo mnohem lepší. Dokáží se částečně regenerovat a využít by je šlo nejen v lidském těle, ale třeba také pro odklízení radioaktivních odpadu nebo mikroplastů.
Pokud vás představa živých robotů děsí, nejste sami. „Obavy jsou na místě,” věří druhý spoluautor studie Michael Levin z Tufts university. „Když začneme experimentovat s komplexními systémy, kterým plně nerozumíme, objeví se nezamýšlené důsledky.“
Vědci proto doufají, že jim tento a další pokusy pomohou lépe porozumět biologickým konstruktům. V žádném případě se technologie ani zdaleka nechystá k reálnému nasazení.
Živí robůtci navíc přežijí jen asi týden a nemohou se ani rozmnožovat, ani dále vyvíjet. Xenoboti nám však doufejme pomohou objevit takové technologie, které prodlouží, zkvalitní a celkově vylepší lidské životy.
