Sonda Parker (Parker Solar Probe) se na Štědrý den dotkla Slunce. NASA v pátek večer po třech dnech napínavého čekání potvrdila, že k doposud nejbližšímu průletu v historii došlo úspěšně a sonda opět komunikuje s řídícím střediskem.
Během blízkého průletu si sonda připsala hned několik „nej“. Stala se doposud nejrychlejším objektem vytvořeným člověkem a zároveň se dostala nejblíže ke Slunci v historii. Parker Solar Probe se na Štědrý den dostala do blízkosti 6,2 millionu kilometrů od povrchu Slunce, což je opravdu blízko – i když to tak možná nemusí vypadat. Jen pro srovnání, Země je od Slunce 147,14 milionů km a nejbližší planeta Markur 56,489 milionů kilometrů. Jak uvádí vedoucí vědkyně NASA Nicole Fox: „Od Slunce jsme vzdáleni 147 milionů kilometrů, takže pokud umístíme Slunce a Zemi do vzdálenosti jednoho metru, Parker Solar Probe je od Slunce vzdálena čtyři centimetry – to už je doopravdy blízko.“
Kolem Slunce již sonda proletěla 22× a vánoční průlet byl doposud vůbec nejbližší. Vědci museli kvůli blízkosti ke Slunci a silnému rušení čekat přibližně 3 dny na obnovení komunikace. Parker kolem hvězdy prosvištěla rychlostí 692 018 kilometrů za hodinu (192 km/s) a cestou sbírala cenná vědecká data.
„Blízkým studiem Slunce můžeme lépe porozumět jeho vlivům v celé sluneční soustavě, včetně dopadů na technologie, které denně používáme na Zemi i ve vesmíru. Zároveň se můžeme dozvědět více o fungování hvězd napříč vesmírem, což nám pomůže v hledání obyvatelných světů mimo naši domovskou planetu,“ dodala Nicole Fox.
Sonda Parker se pohybuje v jednom z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru. „Parker Solar Probe překonává veškerá očekávání,“ uvedl Nour Rawafi, vědecký vedoucí projektu z Laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse (APL), která sondu navrhla a následně postavila. „Tato mise zahajuje novou zlatou éru průzkumu vesmíru a přibližuje nás k odhalení nejhlubších záhad Slunce,“ věří.
Sondu chrání štít z uhlíkové pěny
Aby sonda mohla operovat v těsné blízkosti Slunce, musí vydržet i extrémním teploty. Chrání ji speciální štít z uhlíkové pěny, který ji odstiňuje od sluneční koróny, kde teploty přesahují 537 800 °C. A svou roli plní skvěle. Zatímco se štít zahřívá na teplotu kolem 980 °C, přístroje za ním zůstávají v příjemné teplotě kolem 29 °C.
Dolní škála hezky ukazuje, jak daleko je v poměru vzdálenosti Země ke Slunci nyní sonda Parker od povrchu Slunce. Foto: Se souhlasem NASA
Na současnou trajektorii se sonda dostávala postupně a pracuje na tom od svého startu v roce 2018. Zpočátku využila hned sedm průletů kolem Venuše, které ji gravitačně nasměrovaly blíže ke Slunci. Poslední průlet kolem Venuše se uskutečnil 6. listopadu 2024 a dostal sondu na optimální oběžnou dráhu. Na této eliptické dráze se bude ke Slunci přibližovat každé cca tři měsíce. Další plánované průlety sondy kolem Slunce se uskuteční 22. března 2025 a 19. června 2025.
„Je monumentální úspěch dostat sondu tak blízko ke Slunci,“ řekl John Wirzburger, systémový inženýr mise Parker Solar Probe z APL. „Toto je výzva, kterou vesmírná komunita chtěla překonat už od roku 1958 a strávila desetiletí vývojem technologií, které to umožnily.“
První objevy už přišly, nyní vědci analyzují získaná data
Průlety sluneční korónou již přinesly několik zajímavých objevů. Když sonda poprvé vstoupila do sluneční atmosféry v roce 2021, zjistila, že vnější hranice koróny není rovnoměrná, ale je zvrásněná, což bylo v rozporu s očekáváním.
Sonda Parker Solar Probe se postarala o historický úspěch. Foto: Se souhlasem NASA
Sonda kromě toho učinila i objevy týkající se zbytku sluneční soustavy. Pozorování ukázala, jak sluneční erupce známé jako koronální výrony hmoty „vysávají“ prach při průchodu sluneční soustavou. Během průletů kolem Venuše sonda pořídila první kompletní snímek jejího prachového prstence.
Data z vánočního průletu budou vědci analyzovat v následujících týdnech. Nejprve se ale sonda musí dostat do míst umožňujících jejich přenos na Zemi.
Zdroj: NASA
