Civilizace starých Egypťanů je i tisíce let po jejím konci stále obestřena nejedním tajemstvím. Nedávná kontroverzní studie jí pak přisuzuje i autorství hydraulického zvedacího systému, díky němuž byla možná vystavěna i slavná Džoserova pyramida.
Vědci si poměrně dlouhou dobu lámou hlavu nad tím, jakým způsobem dokázali Egypťané před zhruba 4 700 lety vybudovat tak velkolepou stupňovitou stavbu, jakou je právě 62 metrů vysoká Džoserova pyramida nacházející se na archeologické náhorní plošině Sakkára v severním Egyptě. Výzkum, jehož závěry byly nedávno publikovány v odborném časopise PLOS One, se snažil najít odpověď na otázku, zda-li byla stavba podobně velkého objektu vůbec možná bez použití pokročilých znalostí mechaniky a hydrauliky. Jak se však ukázalo, mohly být tyto techniky staroegyptské civilizaci více než dobře známy.
Výtah měl fungovat na principu sopky
Pyramida se totiž nachází v blízkosti dávno zaniklého ramene řeky Nil, a vědci tudíž pracují i s teorií, že Egypťané dokázali vodní zdroj ke stavbě 62 metrů vysoké pyramidy využít. Učili tak prostřednictvím inovativního hydraulického systému složeného z přehrady, úpravny vody a nákladního výtahu, který poháněla sama řeka. Hypotéza by objasňovala vznik komplexu Gisr el-Mudir poblíž pyramidy, který s velkou pravděpodobností v systému zachycoval sedimenty a vodu. Ta poté měla putovat tunely až k samotnému mechanismu výtahu. Síla vody shromažďující se v centrální studni by se podle prohlášení využívala k pohybu stavebního materiálu šachtou nahoru a dolů. „Výtah by hrál při stavbě klíčovou roli. Jde o gigantické zařízení, které ukazuje, že voda byla oním palivem používaným při výstavbě pyramidy. Šachtou se pak materiál pohyboval v pravidelných plnicích a vyprazdňovacích cyklech, které umožnily kamenům stoupat na úroveň stavby podobně jako láva v sopce,“ tvrdí autoři výzkumu.
A new study suggests that the oldest pyramid in Egypt, the Pyramid of Djoser, was built using an ingenious 'hydraulic lift'. Researchers believe that a huge jet of water was blasted through the centre of the pyramid 'like a volcano', pushing the stones to the top. pic.twitter.com/L2g4ax7AW4
— 🌊 (@Awake9Spiritual) August 1, 2024
Práce vzbuzuje rozpaky kvůli neodbornosti a unáhleným závěrům
Autoři studie věří, že jejich výzkum změní historický pohled na stavbu Džoserovy pyramidy. Pouštějí se pak i do tak odvážných úvah, že nabourávají celou myšlenku pyramid jakožto staveb určených k pohřebním účelům. Ne všichni členové odborné společnosti jsou však těmto teoriím nakloněni. Historici například namítají, že se na studii přímo nepodíleli žádní egyptologové či archeologové, a autoři vlastně zpochybňují dosud známý význam pyramid jako pohřebních svatyní. Sami pak v práci uvádějí, že k potvrzení existence hydraulického systému by bylo nutné provést geologické studie a analýzy vzorků z klíčových oblastí.