Kvalita kódu a spolupráce vývojářů, to jsou dva faktory, které hrají prim. Zatímco první lze měřit a revidovat pomocí různých nástrojů, druhý jen velmi těžko. Dohromady jsou však oba základním předpokladem pro dobrou vývojářskou zkušenost, která dnes určuje úspěšnost byznysu každé digitální firmy.
Aby byl produkt kvalitní, musí si vývojáři lidsky rozumět. Moderní aplikace totiž dávno nestojí „samostatně“ a izolovaně od zbytku světa, ale spíše připomínají stavebnici složenou z jednotlivých dílků, navíc ještě pospojovanou se stavebnicemi dalších firem.
Tady přichází ke slovu vývojářská zkušenost (z anglického developer experience, zkratka DX) – vývojáři nejenže musí vytvořit po technické stránce perfektní produkt, ale také počítat s tím, že jej budou chtít využívat i vývojáři z jiných firem. Hlavní roli tak hraje přehlednost dokumentace a snadná integrace. Jakmile není vše perfektní, potenciální klient či uživatel si dokáže rychle najít náhradu. Vývojářská zkušenost se rovněž promítá do využitelnosti produktu, a to je také důvod, proč by se o ni firmy měly začít více zajímat.
O vývojářské zkušenosti jsme se bavili s Prokopem Simkem, CTO a spoluzakladatelem společnosti DX Heroes.
Spokojený vývojář a perfektní produkt
Firmy se obvykle ptají, jakým způsobem pomůže vývojářská zkušenost s vývojem lepších digitálních produktů. Rád používám paralelu s Formulí 1. Řidič představuje vedení firmy, formule digitální produkt. Vývojářská zkušenost je pak perfektně vyladěný pit stop. A byznysový úspěch je vítězství v závodě, ve kterém se počítá každá vteřina.
A nesmíme opomenout ani ty, kvůli kterým se tohle všechno dělá – diváky, tedy uživatele, kteří dostávají zážitek v podobě funkční aplikace, perfektně vyladěné služby, kterou je radost používat. Ale funguje to i naopak – pokud je vývojářská zkušenost špatná, nebývá valný ani výsledek a znechucení jsou z toho všichni. Prvním z měřitelných dopadů je pak právě to, že produkt nechce nikdo používat.
Jak sladit tým a vybrat správné nástroje
Jak jsem již naznačil dříve, správná vývojářská zkušenost začíná interně, uvnitř týmu. Vyžaduje především sladění rituálů, postupů a dodržování standardů. Můžeme tam zařadit týmové standupy, které budují vzájemnou důvěru, kvalitu společné komunikace a důkladné předávání informací. Rovněž záleží na správném rozdělení rolí, tedy aby byli v týmu všichni potřební odborníci. A lze do toho zařadit i adekvátní ohodnocení a také umět si o něj říct. Nad tím vším stojí ještě firemní kultura, jejíž správné nastavení má na vývojářskou zkušenost významný dopad.
DX Heroes pomáhají vývojářským týmům zefektivnit vzájemnou spolupráci a doručit tak klientům produkt rychleji a bez chyb. Foto: Se souhlasem DX Heroes
Vedle toho jsou podstatné i správné a aktualizované nástroje. Těžko může spolupráce fungovat, když jeden vývojář používá křížový šroubovák a jiný imbus. Nehledě na to, že všude jinde už dávno používají aku šroubováky. I na automatizaci si proto najděte prostor. Pokud si všimnete, že děláte rutinní činnost, okamžitě by se vám měla rozsvítit červená kontrolka. Jakkoliv to může znít zvláštně, spousta vývojářů propadá falešnému pocitu, že vymýšlením automatizace zbytečně pálí čas. To ale platí jen pro tu chvíli, v dlouhodobém horizontu čas ušetří. Ještě větším benefitem je ale to, že se omezí chybovost. Proto je automatizace důležitým aspektem vývojářské zkušenosti.
Kultura velice upadá. Kdy je namístě zbystřit?
Dovolil jsem si parafrázovat jeden virální politický výrok o tom, jak upadá kultura na vesnicích. Tam, kde je špatně nastavený produkt, nebývá ani příliš zájemců a v důsledku trpí i vývojářská zkušenost. Ta se projeví dalšími chybami, pomalým zaváděním nových funkčních prvků aplikace nebo odchodem klientů již během procesu její integrace. To má zase zpětný dopad na prodloužení doby vývoje, nebo rovnou rezignaci lidí v týmu. Žádný rokenrol se pak nekoná a tým se ocitne v začarovaném kruhu.
Naopak dobrá firemní kultura přináší do týmů otevřenost, tedy možnost přicházet s vlastními nápady, a seberealizaci. Tam, kde se nové myšlenky berou vážně a živě se nad nimi diskutuje, je i lepší sounáležitost a lidé tak nemají důvod odcházet. Firemní kultura má tedy přímý vliv na vývojářskou zkušenost v podobě hladké komunikace, dobrých vztahů i nižší fluktuace lidí. Nedojde tak k situaci, že odchod jednoho člověka způsobí hromadný exodus a vedení firmy se o problému dozví, až když je pozdě.
Cesta k lepší vývojářské zkušenosti
Jednou z cest, jak poznat a zlepšit vývojářskou zkušenost ve firmě, je validace produktu. Praktický efekt lze pozorovat právě při jeho osvojování třetí stranou. Uvedu příklad. Aby si různé aplikace mohly mezi sebou povídat, potřebují k tomu API (Application Programming Interface) čili rozhraní umožňující vzájemnou komunikaci. Právě kvalita API, její dokumentace a snadná integrace na vývojářské zkušenosti do značné míry závisí. Pokud je API intuitivní a dobře se používá, firmy si jej snáze a rychleji osvojí, tedy použijí vaši službu.
Foto: Pixabay
Vývojářská zkušenost tudíž může být v digitálním byznysu rozhodující faktor. Dnes se týká prakticky jakéhokoliv týmu a firmy. Věnovat by se jí měli ideálně všichni, často to ale bývají produktoví manažeři a lidé, kteří jsou ve styku s uživateli. Získat ty správné návyky a všímat si jednotlivých nedostatků sice zabere nějaký čas, ale ve výsledku přináší zásadní efekt v podobě úspor času na opravách, rychlejšího vývoje a inovací nebo právě hladce fungujícího byznysu.
Zdroj: Rozhovor
