Vesmírný dalekohled Jamese Webba nedávno ověřil měření Hubbleova teleskopu týkající se určení přesné rychlosti kosmické expanze. Výsledky pokusu pak vědce překvapily i šokovaly zároveň. Jak se tím mění současné pojetí rozpínání vesmíru?
Univerzální metoda neexistuje… zatím
O tom, že se vesmír rozpíná, ví vědci již poměrně dlouho. Zatím však nebyli příliš úspěšní v přesním vyčíslení rychlosti tohoto rozpínání. V rámci výzkumu pak tuto rychlost označili termínem Hubbleova konstanta (H0) a začali pátrat po možnostech, jak její hodnotu vyčíslit. Jedním ze způsobů měření je zaměřit se na zbytky světla v pozadí kosmických mikrovln či akustické vlny, které prakticky zamrzly v čase. Jde totiž o pozůstatky raného vesmíru, na jejichž vlastnostech lze kosmickou expanzi částečně pozorovat. Další metoda pak využívá měření vzdálenost k objektům se známou vlastní jasností. Problém ovšem je, že jednotlivé metody poskytují rozdílné výsledky. V prvním případě se totiž vědci dostali k rychlosti rozpínání okolo 70 kilometrů za sekundu na megaparsek (km/s/Mpc) zatímco měření jasnosti hvězd poskytlo hodnotu rychlosti 74 km/s/Mpc. Tento rozdíl v rychlostech je pak známý jako Hubbleovo napětí.
Výsledky Hubbleova i Webbova dalekohledu se shodují
Problematice měření rychlosti rozpínání vesmíru se věnoval zejména Hubbleův vesmírný dalekohled, který shromažďoval potřebná data pro své závěry pozorováním cefeid celých 30 let. Na základě těchto měření tak byla hodnota Hubbleovy konstanty nastavena na 73.0 ± 1.0 km/s/Mpc. Za tu dobu však vědci odhalili řadu omezení, která toto zařízení limitují, a proto doufali, že novější teleskop Jamese Webba dokáže tyto problémy překonat. Webbův vesmírný dalekohled totiž disponuje senzory zachycujícími infračervené záření, které nabízí dosud nepoznaný pohled na vesmír jako takový. O to větším překvapením tak bylo zjištění, že se výsledky měření z obou zařízení shodovaly. V původních datech tak s velkou pravděpodobností není žádná chyba.
Co to všechno znamená?
Ačkoliv mají vědci k dispozici další potvrzení toho, že hodnoty získané Hubbleovým teleskopem jsou s největší pravděpodobností správné, neposkytl jim vesmír dosud odpověď na otázku, proč se rozpíná tak rychle. Hodnota Hubbleovy konstanty totiž poměrně výrazně převyšuje očekávanou předpověď na základě teoretických modelů. Podle všeho tak v kosmu působí síly, o nichž zatím nevíme. Odborníci věří, že by klíčem k rozluštění záhady rychlé expanze mohla být přítomnost temné energie a temné hmoty nebo dokonce existence částic či polí, které se lidstvu dosud nepodařilo odhalit. Pochopitelně se pak nabízí také možnost několikanásobných odchylek a chyb v měření. To by však znamenalo, že by Hubbleův i Webbův dalekohled vzájemně poskytovaly stejně chybná data, což je podle vědců nepravděpodobné. Na stole tak zůstává celá řada teorií, a pátrání po této záhadě tak bude i nadále pokračovat.
A teď ještě někoho napadne, že se vesmír nerozpíná, ale jen se „rovnoměrně zmenšují všechny věci“, včetně „našeho metru“ a tím pádem to vypadá, že se od sebe vzdalují 🙂
To je vlastně to samé 😄
Rozpínaní nemusí byt stejnoměrně a stejně rychle do všech směru.
Podle mého názoru se vesmír ani příliš nerozpíná či nesmršťuje, ale plynule přechází na horizontu událostí v černé díře z energie ve hmotu díky nejen dilataci času, kdy energie kondenzuje díky dosažení téměř rychlostí světla ve hmotu(z hlediska vnějšího pozorovatele v jeho čase zdánlivě mizíme), tedy my se pohybujeme touto… Číst více »
Takže vesmír zamrzne, jelikož nebudou vznikat nové hvězdy a rozpadnou se i atomy a vesmír jaký ho známe dnes se už nikdy neobnoví, takže asi by bylo lepší, kdyby se smršťoval, aby zase došlo velkému třesku. Kdo ví, jestli by opět vznikla civilizace jako je, zřejmě, ve vesmíru jen ta… Číst více »
Článek plný chyb 🙁
„Webbův vesmírný dalekohled totiž disponuje senzory vysílajícími infračervené záření…“
Tak to určitě ne. Senzory nic nevysílají, ale přijímají.
Hezký den,
děkujeme za připomínku, chybné slovní spojení bylo opraveno.
Když vesmír je jako celek, kam by se rozšiřoval? Snad se může jen smršťovat! Nebo, co existuje za vesmírem, aby se mohl rozšiřovat?!
Stejne by me zajimalo, jak se muze rozpinat neco, co je nekonecne, nekdy mam pocit ze clovek vlastne nema ani paru co vesrmir je.
Článek potvrzuje, že blízký vesmír se rozpíná rychleji než vzdálený, ale co z toho vyplývá, už vědci neříkají: že toto rozpínání už má pouze jeden střed, a Koperníkův princip neplatí. A my se nacházíme poblíž tohoto středu, protože se nám jeví vesmír ve všech směrech stejný, tedy izotropní, ale ne… Číst více »