Problém tkví ve výrazně zvýšené poptávce po vzácných kovech, kterých je ale omezené množství a jejich těžba obvykle není zrovna šetrná vůči životnímu prostředí.
Problém tkví ve výrazně zvýšené poptávce po vzácných kovech, kterých je ale omezené množství a jejich těžba obvykle není zrovna šetrná vůči životnímu prostředí.
Postupné změny v dlouhém časovém horizontu
Aby lidé dokázali udržet průměrný teplotní růst pod 1,5 stupni celsia, stále častěji se mluví o obnovitelných zdrojích či elektrických automobilech. Jenže jejich výroba – obzvláště tedy lithium-iontových baterií – je podmíněna kovy typu kobalt nebo lithium.
Zvýšená poptávka po nich při rapidním zvyšování závislosti na obnovitelné energii však může rychle vyčerpat zásoby kovů na Zemi, což na oplátku může vést k velmi problémovým sociálním a ekologickým důsledkům. Představte si svět bez lithia nebo kobaltu.
Studie pochází z dílny vědců z Institutu pro obnovitelnou energii na University of Technologii v Sydney, která patří mezi významné vysokoškolské organizace v Austrálii.
Problematická je těžba vzácných kovů i z hlediska lidských práv. Až 60 % kobaltu kupříkladu pochází z Demokratické republiky Kongo, která čelí obviněním z využívání dětské práce při těžbě kovu. Celkem se vědci zaměřili na 14 vzácných kovů, včetně těch používaných v bateriích, elektrických automobilech, slunečních panelech a větrných turbínách (např Tellurium).
Podle výzkumu je nejlepším předpokladem odvrácení klimatické katastrofy recyklace. Tyto změny však z velké části spočívají na lidnatých asijských zemích, USA a dalších celkách, které nejsou v recyklování příliš důsledné. V ČR s tím bohužel příliš neuděláme, změna je na jednotlivých vládách.
Jiné metody kontroly globálního oteplování spočívají kupříkladu v geoinženýrství – které je však potenciálně nebezpečné a ve chvíli, kdy s ním začneme, nebudeme moci přestat. Existují však i bizarnější metody.
Zdroj: Earthworks, Engadget
