Místo, na kterém sonda vyslaná NASA pátrá po známkách života na Marsu, se ukazuje být vhodným kandidátem. Miliony let zde podle vědců bývalo teplé jezero, ve kterém mohl vzniknout život.
Když vozítko Curiosity v srpnu roku 2012 přistálo na Marsu v impaktním Galeově kráteru, slibovali si vědci od mise vyvrácení či potvrzení přítomnosti mimozemnského života. Ať na Marsu život byl, je, nebo k jeho vzniku nikdy nedošlo, měla sonda poskytnout dostatek poznatků, které poodhalí minulost rudé planety.
Poslední zprávy z NASA ukazují, že má za sebou kráter zajímavou minulost. Podle vědců měl být po dobu 700 milionů let teplým jezerem, přičemž toto období skončilo před 3,1 miliardami let. I tak se podle všeho jednalo o dostatečně dlouhou dobu, kdy bylo vhodné pro život. Navíc po tomto dlouhém období nadále zůstávalo jezero v podobě podzemních vod. Pokud by se potvrdilo, že zde před 3,1 miliardami život byl, znamenalo by to jeho přítomnost obou planetách zároveň ve stejném období.
Život na Zemi vznikl rychle, dobré podmínky měl i na Marsu
Životu na Zemi stačilo několik stovek milionů let, aby vznikl. 700 milionů let je podle vědců dostatečně dlouhé období pro vývoj života. Na Marsu tak možná před ztrátou většiny plynné atmosféry mohl být život. Pro vědce je zjištěný časový úsek důležitým poznatkem. Přestože život na Marsu stále nemusíme objevit, existuje nadále slušná šance, že zde v nějaké podobě byl. Curiosity v minulosti objevilo metan a stopy organických látek, na důkaz alespoň v podobě zkamenělých schránek bakterií či mikrobů však stále čekáme.
Vytrvalý objevitel Curiosity: Přistání sondy proběhlo 6. srpna 2012. Životnost radiopulzního generátoru, který vozítku dodává energii, je až 14 let. Původně vědci doufali, že vozítko vydrží v provozu alespoň 2 roky, což se jim vyplnilo několikanásobně. Nedávno se objevila zpráva informující o poškození hliníkových kol, což však není nic překvapivého a Curiosity může nadále plnit svou misi.
