Kombinují know-how z vývoje i byznysu. Znají nejnovější technologické novinky, aplikace, ale také procesy ve firmách. Řeč je o IT architektech – lidech, které potkáte ve všech softwarových firmách, ať už sami vyvíjejí, nebo třeba jen přeprodávají již existující produkty. Čím vším se vlastně zabývají a co by měl každý manažer o kompetencích IT architektů vědět?
Digitalizace se prolíná prakticky se všemi obory lidské činnosti a s tím se také rozrostl počet specializací přítomných v IT firmách. Rozlišujeme například frontend a backend vývojáře, testery, datové analytiky, adminy či specialisty podpory.
V případě architektů je situace mnohem složitější, neboť mohou mít zázemí prakticky jakékoli role, dokonce může jít o konzultanty, kteří postupně pronikli do tajů kódu. V každém případě však platí za nositele know-how ve firmě a ty, kteří mají znalosti nejnovějších trendů.
Systém od A do Z? Ucelený pohled má klient jen výjimečně
Ačkoli role IT architekta evokuje podobnost s navrhováním staveb, reálně se k vytváření systémů na zelené louce dostane málokdy. Klient má totiž zřídkakdy ucelený pohled na svoje IT nebo detailně vypracovaný návrh, který by stačilo jenom přenést do kódu či konfigurací. Stejně vzácná je i situace, kdy se vyplatí zachraňovat staré systémy, které již nyní mají své nástupce v cloudu. Ve většině případů ale přijde klient s konkrétním problémem, jako je například nízká efektivita stávajícího systému, nemožnost modernizace či třeba i konkrétní chybějící funkcionalita. Poté s klientem začneme situaci pomalu rozplétat a často zjistíme, že daný problém má hluboké kořeny, zasahuje do spousty dalších oblastí a někdy to znamená i zavedení systému nového – hlavně pokud je řešení daného problému navíc limitováno zastaralým systémem.
Z praxe o tom vím mnohé. Jako architekti musíme nejprve poznat klientův byznys, pak procesy i jednotlivé role. IT architekt musí zároveň znát technologie, které za tím stojí, a doporučit to správné řešení. Většinou se problémů objeví hned několik, proto je nutné soustředit se na to hlavní. Někdy to vede k přenastavení celého systému, případně vytvoříme PoC (proof of concept), kde si může klient všechno postupně vyzkoušet. Je však namístě poznamenat, že klienti často moderní systém už používají, mají jej ale pouze špatně nakonfigurovaný, nebo nevyužívají všechny jeho možnosti. V tomto případě je pak třeba i dokonale znát samotný nástroj a být schopný si z aktuálních konfigurací zjistit, kde je co nastaveno.
Správa uživatelů a bezpečnost pod drobnohledem
Jak jsem již zmínil výše, staré systémy zachraňujeme minimálně – hlavně proto, že to nedává časově ani technicky smysl, nebo existuje adekvátní náhrada. V rámci Atlassianu se nám to dosud nestalo ani jednou a i ty nejtěžší případy se nám vždy podařilo vyřešit. V současnosti je největším dělítkem mezi starými a novými systémy cloud, kde navíc nemusíme u klienta řešit zátěž hardwaru, nevhodné konfigurace serveru, databáze či dalších vrstev pod samotnou aplikací, nebo přidávání paměti a výkonu.
Firmy stále častěji řeší měřitelné cíle, jako je úspora za licence, time-to-market, spokojenost zákazníků nebo interních uživatelů.
S ohledem na aktuální situaci ve světě začala řada zákazníků rovněž řešit optimalizaci nákladů a ceny licencí za uživatele. I tohle výrazně nahrává cloudovému řešení, kde může klient dosáhnout na zajímavější ceny, a to hlavně díky možnosti měsíčních plateb nebo menšího odstupňování v počtu uživatelů (příkladem je skok v on premise řešení, kde je hranice 500 a pak rovnou 1 000 uživatelů; v cloudu můžete přikupovat po 200 uživatelích). Firmy také stále častěji řeší měřitelné cíle, jako je úspora za licence, time-to-market, spokojenost zákazníků nebo interních uživatelů.
Rovněž se stále častěji bavíme o agilním způsobu řízení projektů a jeho správné aplikaci a dostáváme se na hranu byznysových konzultací. Pak už naše práce nezahrnuje jen znalost systému, ale také správnou aplikaci procesů v realitě a propojení těchto procesů se systémem tak, aby vše fungovalo na jedničku. Vždy ale musí být společným cílem nastavit systém tak, aby se uživatelům dobře používal.
Firmy nechtějí jen technologie, zajímá je také dopad
Výhodu role IT architekta vidím v tom, že dokáže na míru vyřešit požadavky klienta, které se případ od případu liší. Mnohdy jsou složité hlavně integrace se softwarem třetích stran, třeba ERP nebo různé podnikové systémy. Tam hledáme oblasti, co se dá zlepšit, zjednodušit a jak reflektovat požadavky uživatelů uvnitř firmy i vnější trendy. Generalizace procesů, správná konfigurace a odborný pohled jsou oblasti, po kterých je nyní napříč firmami největší poptávka.
Generalizace procesů je však jen jedním z mnoha problémů, se kterými se IT architekt setkává. Pro klienta zabývajícího se vývojem čipů jsme například zaváděli moderní helpdesk se servisním portálem pro zákazníky. Hlavní důraz byl kladen na bezpečnost, neboť jakýkoli problém reportovaný zákazníky a jeho případný únik by mohly mít obrovské následky. Proto probíhala řada sezení, kde se velmi detailně probíraly klíčové věci jako ISO normy či hosting dat.
Role IT architektura je nyní propojení světa technologií s byznysem
Role IT architekta se za svou existenci velmi posunula. Dříve extrémně technický obor má nyní byznysový přesah, ve kterém hrají významnou roli i takzvané měkké dovednosti. Například když se na meetinzích setkáváme jak s technickými lidmi, tak s lidmi z byznysu, tak jsme to právě my, kdo musí správně chápat požadavky obou stran a svým způsobem i facilitovat diskuzi. Následné řešení pak musí často být kompromis pro obě strany a naším úkolem je umět tento kompromis nejen vytvořit, ale také dobře odůvodnit a komunikovat.
Typicky se potkáváme se zákazníkem pravidelně a děláme agilní iterace. Během nich dostanu desítky technologických i byznysových dotazů a mým úkolem je tyto dotazy správně propojit. Naprosto běžně se z řešení jednoho problému stane pravidelná konzultace, kde se řeší zpravidla lepší, efektivnější a rychlejší zpracování požadavků vůči zákazníkům. To má dopady jak na zákaznickou zkušenost, tak i na spokojenost ve firmě. Praxe ukazuje, že inovovat a pracovat lépe nechce jen management, ale i řadoví zaměstnanci nehledě na jejich specializaci, velikost společnosti a její zaměření.
Zdro: Autorský text