Je to tady. Po více než půl století se lidská posádka konečně chystá opustit nízkou oběžnou dráhu Země a vyrazit směrem k Měsíci. Mise Artemis II má odstartovat v noci ze středy na čtvrtek a pokud vše klapne, čtyři astronauti se dostanou dál od naší planety než jakýkoli člověk v historii.
Start rakety SLS s lodí Orion je naplánován na 1. dubna v 18:24 místního času na Floridě, tedy ve středoevropském čase na čtvrtek 2. dubna v 00:24. Startovní okno potrvá přibližně dvě hodiny. Pokud by první termín nevyšel, třeba kvůli počasí, záložní okna se otevírají hned v následujících dnech – 2., 3., 4., 5., 6. a nakonec i 30. dubna. Meteorologové NASA jsou zatím optimističtí a dávají osmdesátiprocentní šanci na příznivé podmínky.
NASA již spustila rozsáhlý online přenos, který běží na službě NASA+ i na YouTube. Už ve středu odpoledne začal stream z plnění nádrží rakety SLS, takže na celou atmosféru startu se můžete naladit s předstihem a případně ve videu přeskakovat i zpětně. Po úspěšném startu poslouží video také jako záznam celé události.
Space Launch System: Největší raketa NASA předčí legendární Saturn V
Raketa Space Launch System měří 98 metrů a po naplnění pohonnými látkami váží 2,2 milionu kilogramů. Jde o nejvýkonnější nosnou raketu, jakou NASA aktuálně disponuje. Při startu předčí i legendární Saturn V z éry Apolla, a to díky dvojici přídavných boosterů. Na její konstrukci se přitom podílely technologie původně vyvinuté pro raketoplány v 70. letech, včetně pohonu na kapalný vodík. Právě úniky vodíku opakovaně trápily i raketoplány, a není překvapením, že stejný problém zkomplikoval i přípravy Artemis II. Při únorovém zkušebním tankování unikl vodík i hélium, což posunulo start z března na duben.
SLS je největší raketa historie. Foto: Se souhlasem NASA
Na vrcholu rakety sedí kosmická loď Orion, která ponese čtyřčlennou posádku k Měsíci a zpět. Její návratový modul přistane po návratu v Tichém oceánu u pobřeží San Diega, kde už budou čekat záchranné lodě námořnictva. Určité obavy budí tepelný štít, při nepilotovaném testu v roce 2022 z něj oheň vytrhal kusy materiálu. Pro budoucí mise se tepelný štít přepracovává, ale Artemis II stále letí s původním designem.
Deset dní, které přepíší historii
Celá mise potrvá necelých deset dní. Přesněji devět dní, jednu hodinu a 46 minut. Prvních 25 hodin po startu stráví posádka na vysoké eliptické oběžné dráze kolem Země. Během této fáze astronauti nacvičí manuální přibližovací manévry, budou řídit loď Orion směrem k oddělenému hornímu stupni rakety a přiblíží se na vzdálenost pouhých deseti metrů. Žádné sofistikované dálkoměry, jen oči a odhad. „Někdy je to nejjednodušší řešení to nejlepší,“ komentoval to velitel mise Reid Wiseman.
Foto: Se souhlasem NASA
Poté hlavní motor Orionu vystřelí posádku na trajektorii k Měsíci, vzdálenému zhruba 393 tisíc kilometrů. Let probíhá po takzvané free-return trajektorii ve tvaru osmičky, stejné, jakou proslavila mise Apollo 13. Její elegance spočívá v tom, že využívá gravitaci Měsíce a Země, takže i kdyby selhal pohonný systém, loď by se k Zemi vrátila.
Šestého dne mise dosáhne Orion nejzazšího bodu, přibližně 8 000 kilometrů za Měsícem. A právě tady padne rekord. Posádka se dostane dál od Země, než se kdy dostal jakýkoli člověk, a překoná tak značku mise Apollo 13 z dubna 1970. Během zhruba šestihodinového průletu kolem Měsíce se jeho povrch bude z pohledu astronautů jevit jako basketbalový míč na délku paže. A co je fascinující – uvidí oblasti odvrácené strany Měsíce, které dosud žádné lidské oko přímo nespatřilo. Na odvrácenou stranu zatím úspěšně dosadila sondy pouze Čína.
Při přeletu za odvrácený okraj Měsíce dojde přibližně na 45 minut k úplnému výpadku komunikace se Zemí. Žádné rádio, žádný kontakt s Houstonem. Jen čtyři lidé ve vesmíru a pod nimi neznámá krajina. Pak Orion vypluje zpoza Měsíce a zamíří rovnou domů.
Posádka? Samá „poprvé“
Na palubě Orionu poletí čtyři lidé a každý z nich má za sebou fascinující kariéru. Velitelem mise je Reid Wiseman, penzionovaný kapitán námořnictva, který žil na Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2014 a později vedl celý astronautický sbor NASA. Pilotem je Victor Glover, první černošský astronaut, který dlouhodobě pobýval na ISS, a zároveň jeden z prvních astronautů, kteří letěli s kapsulí SpaceX. Specialistkou je Christina Koch, držitelka rekordu v nejdelším nepřetržitém pobytu ženy ve vesmíru (328 dní) a účastnice historicky prvního čistě ženského výstupu do volného prostoru.
Posádka mise Artemis II. Zleva Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a astronaut CSA (Canadian Space Agency) Jeremy Hansen. Foto: Se souhlasem NASA
Čtvrtým členem je Kanaďan Jeremy Hansen, bývalý stíhací pilot a jediný z posádky, který ve vesmíru ještě nikdy nebyl. A právě jeho účast přináší další historické prvenství, poprvé v dějinách poletí k Měsíci neamerický občan.
Mise Artemis II tak zapíše hned tři „poprvé“: první žena, první člověk jiné než bílé pleti a první neamerický astronaut na cestě k Měsíci. Pro případ nečekaných komplikací má NASA v Kennedyho středisku připravené dva náhradníky.
Proč to trvalo tak dlouho
Původně měla Artemis II odstartovat už v roce 2024. Termín se pak posunul na březen 2025 a nakonec na současný duben. Důvodem byly opakované technické problémy s raketou SLS, zejména s palivovými nádržemi a únikem vodíku. Celý program Artemis přitom navazuje na nepilotovanou misi Artemis I z listopadu 2022, kdy loď Orion bez posádky úspěšně obletěla Měsíc a po 26 dnech se bezpečně vrátila do Tichého oceánu.
Návratový modul. Foto: Se souhlasem NASA
Artemis II je v podstatě generálkou. Úkolem posádky je otestovat všechny systémy podpory života, navigaci, komunikaci i tepelný štít při návratu. Teprve po úspěšném splnění těchto cílů může NASA pokročit k dalším misím. Artemis III má otestovat spojování s přistávacím modulem a Artemis IV by konečně měla přinést přistání člověka na Měsíci. Obě mise se plánují ještě do konce tohoto desetiletí, ale jak ukázaly dosavadní odklady, termíny v kosmonautice jsou spíš orientační.
Lidstvo míří k Měsíci po 53 letech
Poslední lidé, kteří se dostali dál než na nízkou oběžnou dráhu, byli astronauti mise Apollo 17 v prosinci 1972. Od té doby uplynulo přes padesát let. Pro srovnání, ekvivalentem současné mise Artemis II, tedy prvního pilotovaného průletu kolem Měsíce bez přistání, byla mise Apollo 8 o Vánocích 1968. Tehdy se Frank Borman, Jim Lovell a William Anders stali prvními lidmi, kteří spatřili odvrácenou stranu Měsíce na vlastní oči.
Foto: Se souhlasem NASA
Tentokrát to ale bude jiné. Kromě profesionálních kamer si astronauti vezmou i nejnovější smartphony. Nový ředitel NASA Jared Isaacman prosadil jejich zařazení do výbavy mise, aby posádka mohla pořizovat „inspirativní“ snímky. Geoložka NASA Kelsey Youngová bude průlet kolem Měsíce monitorovat z řídicího střediska v Houstonu a navigovat posádku k nejzajímavějším útvarům na povrchu.
„Měsíc je něco, co lidi spojuje,“ řekla astronautka Christina Young. A je těžké jí v tom oponovat.
Zdroj: NASA, Space.com
