50 let starý nápad konečně funguje. Vědci vynalezli křemík vyzařující světlo, fotonické čipy jsou zase o krok blíž

Současná křemíková počítačová architektura má své limity; na ty už delší dobu naráží, například slavné Moorovo pravidlo už určitý čas neplatí.

Vědci z nizozemské Eindhoven University of Technology nazývají světlo vyzařující křemík „svatým grálem“ mikroelektroniky. V mnohém mají pravdu; nová slitina může skutečně způsobit malou počítačovou revoluci. Už je na čase.

Vynález elektroluminiscenčního křemíku byl zveřejněn v prestižním peer-reviewed magazínu Nature, tým univerzity nyní začne pracovat na integraci novinky do současných polovodičů.

Obrázek: 50 let starý nápad konečně funguje. Vědci vynalezli křemík vyzařující světlo, fotonické čipy jsou zase o krok blíž

Hexagonální struktura slitiny křemíku a germania.

Efektivnější procesory

Limitujícím faktorem současných křemíkových systémů je teplo, které je výsledkem putování elektronů skrze měděné drátky propojující tranzistory na čipu. Pokud chceme rychlejší a efektivnější procesory, potřebujeme nový způsob výroby, který by nevytvářel teplo nebo ho lépe vedl.

Fotonika, která využívá fotony k přenosu dat, může být odpovědí. Na rozdíl od elektronů, fotony nevytvářejí teplo, energetická spotřeba čipu by se tak významně snížila. Nahrazení elektronické komunikace optickou by mohlo zvýšit rychlost komunikace v čipu a mezi čipy až o tisícinásobek.

Data centra v pozadí opatrně tleskají – je, žel bohu, tradicí, že nový průlom nutně neznamená novou praktickou implementaci technologie. To je pravda i v tomto případě – zda ze „světelného křemíku“ něco bude, se teprve uvidí.

Obrázek: 50 let starý nápad konečně funguje. Vědci vynalezli křemík vyzařující světlo, fotonické čipy jsou zase o krok blíž

Metal Organic Vapor Phase Epitaxy; jinak řečeno stroj, ve kterém byla nanovlákna s novou slitinou vytvořena.

K přenosu dat v čipu by byl ideální laser, ale ten nešel použít kvůli křemíku – ten je totiž velmi špatný na přenos světlo. Komplexní polovodiče jako arsenid gallitý nebo fosfid inditý jsou v tomto ohledul lepší, ale drahé; a těžko integrovatelné do současné architektury.

Vědci z Eindhovenské technologické univerzity nyní uspěli ve vytvoření formy křemíku, který dokáže světlo efektivně přenášet. Nebyli na to sami, spolupracovali také s německými univerzitami v Jeně, Linci a Mnichově. Zkombinovali dohromady křemík a příhodně pojmenované germanium, což vedlo k hexagonální struktuře schopné emitovat světlo.

50 let stará teorie, která ukazovala možnost kombinace křemíku a germania do hexagonální struktury, tak nabrala praktického výsledku v současnosti. Tuto strukturu materiálu vědci dokázali stvořit už v roce 2015, ale světlo nebyl dosud schopný emitovat; nyní už ano, zřejmě díky odstranění defektů.

Zdroj: TUE via Engadget; fotografie: TUE, Sicco van Grieken, SURF

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Kingston Dual Portable SSD je disk, který nepotřebuje kabely
AI ve videoherním průmyslu? Špatný kreativní tvůrce, což je štěstí, říká vývojář
Obrázek: Automobilka Chery je nováčkem na českém trhu. Zatím má jen spalovací a hybridní SUV, ale s cenou pod milion
Automobilka Chery je nováčkem na českém trhu. Zatím má jen spalovací a hybridní SUV, ale s cenou pod milion
Obrázek: Black Friday u Xiaomi: Aktuálně ušetříte tisíce korun nejen za smartphony, chytrá televize spadla pod 12 000 Kč
Black Friday u Xiaomi: Aktuálně ušetříte tisíce korun nejen za smartphony, chytrá televize spadla pod 12 000 Kč
Samsung Black Friday: Až 50 000 Kč sleva na televize a 40% bonus při nákupu dvou produktů
Foťte mobilem jako profesionál. Tipy a triky na focení s Xiaomi 15T Pro
Google varuje před obřím únikem dat. 2,5 miliardy uživatelů Gmailu v ohrožení
Jste opravdový Applista? Těchto pět tipů by měl znát každý majitel iPhonu