Plánované zastarávání, jak zní oficiální název (ačkoli se často používá výraz kazítko, nebo spíše jeho zdánlivě vulgární varianta), je existující a populární metoda, jak donutit uživatele koupit si nové zařízení u těch, které by jinak vydržely roky. Existují však i jiné důvody, proč některá elektronika odchází do křemíkového nebe rychleji než jiná.
Plánované zastarávání je díky globálnímu trhu jevem vzácnějším, nicméně za neobvyklý by ho šlo označit jen stěží. Je to jednoduché: Ve chvíli, kdy je třeba prodat nový produkt, ten původní „zastará“. Buď už není módní, nebo se někde něco pokazí, anebo třeba přestanou vycházet aktualizace, to je obzvláště populární metoda.
Za většinu (doufejme) produktů, kterým skončí životnost, však výrobci nemohou. Jedním z důvodů, o němž víme a s nímž zatím neumíme moc udělat, a na který se detailně zaměřila Sydneyská univerzita, je materiál. Feroelektrické látky jsou všudypřítomné a přitom silně namáhané.
Plánované zastarání? Ne vždy
To, že předčasné opotřebování výrobků může být zároveň chybou výrobce a nekvalitních materiálů, o tom není třeba polemizovat. Nemusí tak tomu ale být vždy. Pokud pomineme chybu uživatele a nesprávného zacházení s produktem, pak jde také o „běžné“ opotřebení součástek a zařízení.
Feroelektrické materiály jsou v elektronice v podstatě nezbytností; ať už čtete tento článek na čemkoliv, jsou v něm feroelektrické materiály. Jsou v paměťových čipech, kondenzátorech, akčních členech, snímačích a spoustě dalších součástek.
A právě feroelektrické materiály jsou neustále zatěžovány, opotřebovávají se postupně, způsobem, který následně způsobí kompletní selhání celého zařízení. U některých je to přirozené: Elektronika posloužila na mnoho let, byla patřičně využívána a zkrátka „dožila“.
Jindy, a to bývá obzvláště časté v případě chytrých telefonů, laptopů a podobně, ale ještě má zařízení co nabídnout. Stále drží krok s novinkami na trhu, ale „něco“ se pokazí, rady s tím moc není a spíš, než servis vyjde levněji koupit nový model. Pro spotřebitele mírná obtíž, pro výrobce vlastně příjemná záležitost.
Hlubší porozumění, delší životnost
Feroelektrické opotřebování vzniká opakovanými cykly mechanického a elektrického užívání, podobně jako u lithium-iontových baterií, dalšího slabého místa výdrže výrobků.
Výzkumníci Sydneyské univerzity se v rámci studie zveřejněné v peer-reviewed magazínu Nature Communications blíže zaměřili na to, jak jsou feroelektrické materiály v praxi namáhány. Jde o průlomovou studii, dříve něco takového možné nebylo vlivem nedostačujících technologií. Vědci využili pro potřeby studie pokročilý elektronový mikroskop.
Od lepšího porozumění celého procesu si autoři slibují vylepšení současných standardů výroby feroelektrických materiálů a tím i zvýšení životnosti zařízení. Jako kriticky důležitý bod zdůraznili hlavně separováních jednotlivých částí materiálu, kde degradace hraje klíčovou roli.
Zdroj: Sydney.edu
Elektronkový mikroskop? Elektronkové se používají snad už jen zesilovače pro hudební fanjšmekry…
Ano, to je hodně velká sebe-diskvalifikace autora a jeho odborného článku. Elektronový …..
Promiňte, máte samozřejmě pravdu. Automaticky jsem přidal písmeno K a nevšiml si toho při pozdější korektuře.