Tým australských odborníků a jejich kolegů zjistil, že vznik vzácných růžových diamantů je s největší pravděpodobností dílem série přírodních jevů, které zahrnují například vznik masivní propadliny či zlom prastarého superkontinentu.
Nová studie publikovaná v časopise Nature Communications se snaží objasnit původ slavných růžových diamantů, jejichž naleziště se nachází v dole Argyle na severovýchodě Západní Austrálie. Ačkoliv je důl od roku 2020 uzavřen, jelikož bylo vytěženo více než 90 % vzácných kamenů, minerály z této lokality jsou na světovém trhu velmi ceněné a jejich celková hodnota v oběhu dosahuje miliard dolarů. Pro vědce však bylo stále záhadou, jak se horniny bohaté na diamanty dostaly ze svého skutečného ložiska uloženého stovky kilometrů pod zemí. Nejnovější výzkum pak konečně přináší odpovědi.
Australský důl Argyle je dnes jediným známým nalezištěm růžových diamantů. Pro průmyslovou těžbu je však již uzavřen. Zdroj: Se souhlasem Wikimedia Commons
Na základě měření a výpočtů provedených na vzorcích odebraných z dolu Argyle bylo zjištěno, že data se shodují s dobou rozpadu superkontinentu Nuna (též známý jako Columbia), který byl pro vznik diamantů naprosto klíčový. K tomu došlo před téměř 2 miliardami let, tedy dávno před tím, než na naší planetě existovaly zvířata či rostliny, a veškerý život tak tvořily bakterie v oceánech. Pod zemským povrchem tehdy v hloubce více než 150 kilometrů tehdy v důsledku obrovského tlaku probíhala transformace tamních ložisek grafitu na rekrystalizovaný diamant. Teprve poté, co došlo ke zlomu superkontinentu Nuna, se tyto horniny uvolnily z hlubin Země a díky následné vulkanické činnosti pak zamířily k povrchu, kde byly o mnoho let později objeveny lidmi.
More than 3 carats of rare pink diamonds from our now-closed Argyle Diamond Mine in Western Australia feature on the Argyle Lotus ring by jeweller J Farren-Price. The mine remains virtually the only #pinkdiamond source in the world. This is the first piece from the Argyle… pic.twitter.com/opW6BcMiBI
— Rio Tinto (@RioTinto) July 7, 2023
Růžovou barvu dodává minerálu unikátní chemický koktejl
Běžné čiré diamanty jsou složeny z čistého uhlíku, který tvoří rigidní krystalickou strukturu. Pokud se však mezi jednotlivé vazby v krystalu dostanou některé stopové prvky, může se výsledná barva kamene změnit. Je známo, že například dusík nebo bor dokáží zbarvit diamanty dožluta či domodra. V případě australských diamantů je však původ jejich barvy tak trochu jiný. Růžový nádech jim totiž vdechl obrovský tlak, který je mnohem vyšší než u vzniku jiných běžných minerálů tohoto typu, a který lze vyvolat buď uměle v laboratoři díky pokročilým přístrojům, nebo – rozpadem superkontinentu. Tlakem totiž dochází k deformaci atomární krystalické struktury, díky čemuž se paprsek procházející diamantem láme a mění barvu. Laboratorními experimenty bylo ověřeno, že ještě vyšší tlaky mohou vytvořit kameny červené, a dokonce až hnědé.
Růžové diamanty z Austrálie jsou na světovém trhu velmi ceněné. Zdroj: Freepik
Na světě mohou existovat další ložiska
Přestože geologové nyní vědí, jak růžové diamanty vznikají a jakým způsobem se dostávají z hlubin Země na povrch, najít podobná naleziště jako v Západní Austráliiu nebude snadné. V průběhu stovek milionů či miliard let mohou být švy spojující litosférické desky překryty pískem a půdou, která ložiska pečlivě ukrývá. Vzhledem k tomu, že minerály byly vyneseny z místa svého vzniku vulkanický činností, tak navíc mohou být diamantové žíly poměrně úzké, jelikož podzemní sopečné komíny jen zřídkakdy dosahují širších rozměrů. Studie však naznačuje, že k podobným zlomům jako v případě superkontinentu Nuna došlo v minulosti hned několikrát, a je tak velmi pravděpodobné, že taková ložiska skutečně existují. Zda se je však podaří odhalit, zůstává zatím záhadou.
