Represivní režimy po celém světě využívají omezení přístupu k internetu jako důležitou zbraň při snaze o prosazení svých cílů. Může jít o ovlivnění voleb, potlačení demonstrací či třeba o snahu o zamezení podvádění při zkouškách. Za posledních 5 let došlo k vládnímu omezení internetu v 66 zemích světa.
26. září zjistili obyvatelé státu Rádžasthán na severozápadě Indie, že se jejich mobilní telefony již nemohou připojit k internetu. Služby jako WhatsApp, Facebook a Google Maps byly několik hodin nepoužitelné. Výpadek však nebyl náhodný a nemohli za ně provozovatelé zmíněných služeb. Úřady později vysvětlily, že nařídily poskytovatelům internetu vypnout přístup, aby předešly podvádění při zkoušce na velmi žádaná místa učitelů ve státním školském systému. Výpadek však postihl miliony dalších lidí. V Džajpuru, hlavním městě Rádžasthánu, bylo kvůli problémům s konektivitou nuceno v daný den zavřít přibližně 80 000 obchodů a podniků.
Není to poprvé, co indická vláda vypnula internet svým občanům. Newyorská advokační skupina Access Now spočítala, že státní a místní úřady v zemi od roku 2016 vypnuly mobilní telefonní nebo širokopásmové sítě téměř 500krát. A přestože je v tomto směru Indie nejhorší na světě, není zdaleka jediná. Podle Access Now od roku 2016 přistoupilo k vypínání sítí 66 zemí světa (viz mapa níže). Jen v roce 2019 došlo k 213 takovým případům.
Foto: Se souhlasem společnosti Access Now
Vypínání internetu i omezování služeb
V posledních letech se shutdowny staly sofistikovanějšími. Úřady se naučily vyřazovat konkrétní platformy, jako je Facebook, WhatsApp nebo Twitter, aby odradily obyvatele od politické mobilizace. V mnoha zemích jim jdou na ruku poskytovatelé internetových služeb, kteří mohou záměrně zpomalit síťový provoz nebo takto omezit pouze mobilní internetové připojení. Vypnutí se může týkat jednotlivých měst, oblastí nebo celých zemí; může trvat několik hodin nebo se protáhnout na celé měsíce. V etiopském regionu Tigray, kde se již téměř rok střetávají armáda a povstalecké síly, byli obyvatelé odříznuti od internetu více než 300 dní.
Motivace k podobným přerušením jsou obvykle politické. Indie např. nařídila vypnutí internetu, aby potlačila místní protesty a potlačila občanské nepokoje, zejména v údolí Kašmíru. Uganda, Niger a Demokratická republika Kongo letos přistoupili k omezení internetu v době před blížícími se volbami. Úřady své kroky obvykle zdůvodňují tím, že chrání veřejnost před nenávistnými projevy nebo dezinformacemi, ale skupiny ochránců práv tvrdí, že potlačují svobodu projevu a pomáhají zakrývat porušování lidských práv.
Nefunkční internet je problémem pro občany i podniky. Podle OSN jde o jednu ze základních lidských svobod. Foto: Freepik
Masakr v Barmě: Střílení do davů, přes 80 mrtvých a vypínání internetu. Jak se bránit proti vypínání internetu vládou? Bezplatná aplikace Psiphon zachraňuje internet v Bělorusku.
Výpadky internetu stojí státy miliardy
Ačkoliv jsou úmyslné, pro vlády a ekonomiku v zasažených oblastech jsou výpadky citelné. Studie washingtonského think-tanku Brookings Institution zjistila, že úmyslné vypínání internetu stálo země v roce 2016 2,4 miliardy dolarů v podobě ušlého hrubého domácího produktu.
Podle mnohých jde navíc o porušování lidských práv. V roce 2016 přijala OSN rezoluci, v níž prohlásila internet za lidské právo a odsoudila „opatření, která záměrně brání přístupu ke svobodnému šírení informací online nebo jej narušují.“ Rezoluce byla přijata bez hlasování, ale řada zemí podpořila pozměňovací návrhy, které ji oslabily. Byly mezi nimi právě Čína, Rusko a Indie.
