Do periodické tabulky možná brzy přibude nový prvek. Vědci chtějí vytvořit dosud nejtěžší atom

Americkým vědcům se nedávno podařilo vyvinout novou metodu pro výrobu livermoria, prvku s protonovým číslem 116. Experiment představuje významný průlom, který otevírá dveře tvorbě dalšího těžkého atomu, prvku 120, který byl dosud znám pouze z odborných hypotéz.

Za revolučním objevem stojí vědci z pracoviště Lawrence Berkeley National Laboratory (LBNL) sídlícího v americkém státě Kalifornie. V této prestižní laboratoři bylo v minulosti objeveno 16 těžkých a supertěžkých prvků, včetně technecia, plutonia či berkelia. Za pomoci technologie využívající titanový paprsek pak pracovníci ústavu nedávno úspěšně vytvořili již popsaný prvek livermorium s protonovým číslem 116. Nyní jejich plány míří až za hranice 118 dosud známých atomů, vstříc teoretické částici známé jako prvek 120.

Obrázek: Do periodické tabulky možná brzy přibude nový prvek. Vědci chtějí vytvořit dosud nejtěžší atom

Za revolučním objevem na poli částicové fyziky stojí vědci z kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory. Foto: Se souhlasem LBNL

Atom s protonovým číslem 120 by mohl změnit naše chápání fyziky

K úspěšnému dokončení experimentu s titanovým paprskem stačilo vědcům 22 dní a jeden cyklotron, tedy urychlovač těžkých iontů. Výsledkem pokusu byly pouhé dva atomy livermoria, které však znamenaly neuvěřitelný pokrok v částicové fyzice. Vytvoření prvku prostřednictvím titanového paprsku totiž zatím nebylo v literatuře popsáno. Vědci si tak potvrdili, že tato revoluční technologie má potenciál dosáhnout ještě o několik kroků dál.

Prvek 120, označovaný také jako unbinilium, zatím existuje pouze na teoretické hladině. V případě, že by se jej podařilo vytvořit, by se stal nejtěžším známým atomem, a umístil by se tak na osmém řádku periodické tabulky prvků. Částice v této oblasti již spadají do skupiny tzv. ostrova stability, kam patří supertěžké prvky s unikátními vlastnostmi, které by mohly narušit dosud známé rozpadové řady atomů. Zatímco dosud objevené supertěžké prvky se rozpadají téměř okamžitě, správná kombinace protonů a neutronů by mohla vytvořit stabilnější jádro, které by dokázalo přežít delší dobu, a poskytnout tak vědcům dostatek času pro jeho studium. Zkoumání prvků spadajících do ostrova stability. Může přinést cenné poznatky o chování atomů a jader, což může znamenat posun například v technologii jaderného reaktoru.

Tvorba prvků je jako skládačka, v níž je soupeřem pravděpodobnost

Recept na výrobu supertěžkých prvků je v teorii jednoduchý. Srážkou dvou lehčích atomů, které mají dohromady požadovaný počet protonů, byste s pomocí základní matematiky měli získat výsledné jádro. Praxe je však mnohem komplikovanější, a to především díky nízké šanci na to, že spolu dvojice částic vůbec naváže interakci, a zpravidla tak trvá biliony pokusů, než ke srážce dojde. Je také zapotřebí využít specifických atomů s daným počtem protonů a neutronů, které mohou nové supertěžké prvky poskytnout.

V tomto případě tuto roli zastal právě titan, konkrétně jeho izotop 50Ti, který tvoří zhruba 5 % veškerého titanu na zemi. Vědci z pracoviště LBNL vložili kus kovu s tímto izotopem do speciálního zařízení zvaného VENUS, které prostřednictvím teplot převyšujících 1 600 °C dokáže titan převést do skupenství plazmy, které je následně urychlováno v cyklotronu.  Částice pak bombardovaly destičku s jiným supertěžkým kovem, kde po více než třech týdnech skutečně došlo k účinné srážce a vzniku atomů livermoria. V případě prvku 116 vědci použili plutonium, pokud však budou chtít stejnou metodou vytvořit prvek 120, bude nutné použít kalifornium.

Obrázek: Do periodické tabulky možná brzy přibude nový prvek. Vědci chtějí vytvořit dosud nejtěžší atom

Bude se periodická tabulka prvků přepisovat? V horizontu let možná nejspíš ne, dříve či později se ale nové prvky s velkou pravděpodobností objeví. Foto: Unsplash

Cesta k prvku 120 je ještě dlouhá, díky nové metodice je však reálná

Již samotná výroba prvku s protonovým číslem 116 byla pro vědce obrovským úspěchem. Vyrobit atom se 120 protony by bylo sice ještě více fascinující, nicméně soudě podle rychlosti, s jakou bylo livermorium vytvořeno, půjde o reakci, ke které se fyzici dopracují v řádu několika let. Již samotná výroba terčíku s kaliforniem bude poměrně náročná, nemluvě o optimalizaci celého experimentu. Zaměstnanci LBNL však věří, že mají v rukou technologii, která prvek 120 skutečně dokáže vyrobit. Prvních experimentů bychom se mohli dočkat již v příštím roce.

Zdroje: 1, 2, 3, 4

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Obrázek: Skládání 3D tiskárny Prusa Core One je radost. Takhle vypadá špičková česká technika
Skládání 3D tiskárny Prusa Core One je radost. Takhle vypadá špičková česká technika
Tyto funkce Xiaomi 15 se vám na dovolené budou opravdu hodit
Amazon buduje konkurenci pro Starlink. Na oběžnou dráhu míří přes 3 200 satelitů
Obrázek: OMV a PRE v Česku postaví 113 ultrarychlých dobíjecích stanic s výkonem 300-400 kW
OMV a PRE v Česku postaví 113 ultrarychlých dobíjecích stanic s výkonem 300-400 kW
Trenér na zápěstí rozhýbe i lenochy. Jak běhat a cvičit s chytrými hodinkami Huawei Watch Fit 4?
Konec tajemství u telefonů: Energetické štítky odhalí vše o výdrži, opravitelnosti i odolnosti. Nebo ne?
Koupili jste si počítač od ASUSu? Nezapomeňte na registraci, získáte slevy, hry zdarma i rychlou podporu
Huawei Watch FIT 4 fungují s iPhonem. Stojí o polovinu méně než Apple Watch a v řadě ohledů jsou dokonce lepší