Vědci z univerzity v britském Southamptonu pracují na novém raketovém motoru, který posune hranice možností poznání vzdálených regionů známého vesmíru. Jako palivo mu totiž bude sloužit prakticky jakýkoliv druh kovu.
Palivem současných vesmírných plavidel jsou zpravidla vzácné plyny, například xenon či krypton. Ty kromě vesmírných lodí pohání například i družicový systém Starlink. Omezené zásoby plynu však do značné míry omezují lety do hlubokého vesmíru. Nově vyvíjený systém by plavidlům umožnil prakticky neomezenou dobu letu. Lidé by se tak mohli vydat i do velmi vzdálených oblastí, jejichž návštěva byla ještě nedávno zcela nerealizovatelná. To, co bylo dříve považováno za sci-fi, se dnes krůček po krůčku začíná blížit realitě.
Stávající druhy pohonů kosmických raket nejsou na dlouhé lety vesmírem stavěné. Foto: Pexels
Kosmická tělesa jako palivo
Průlomovou technologií ve vývoji pohonu představuje volba druhu paliva. Tím by měly být téměř všechny kovové materiály, které se ve známém vesmíru vyskytují. Raketa by tak v praxi ke svém pohonu využívala například komety či asteroidy, které na své cestě potká. Kosmická loď vybavená novým typem paliva by tak během mise mohla kdykoliv přistát na povrchu vhodného tělesa, vytěžit potřebné materiály a opět odstartovat „s plnou nádrží“. Průběžným doplňováním kovového paliva by tak zařízení bylo v principu schopné letět teoreticky neomezeně dlouho, což zcela mění dosud známé představy o tom, jak by měl průzkum hlubokého vesmíru probíhat.
Deep space exploration may no longer be just for sci-fi films.
Our scientists are testing a new spaceship thruster that could boldly go further than ever before 🚀
Find out more 👉 https://t.co/V8fJAe7hTi@spacesouthcntrl | @AstroPhysSoton | @UoSEngineering pic.twitter.com/HZLkPRjHE1
— University of Southampton (@unisouthampton) September 27, 2024
„Kosmické lodě mají omezené množství paliva, jelikož jejich vypuštění do vesmíru vyžaduje obrovské náklady a energii. Nové trysky však mohou být poháněny jakýmkoliv kovem, který může hořet, například železem, hliníkem či mědí. Mohly by se nám tak otevřít nové hranice možností, a poznání vesmíru by se tak značně urychlilo,“ tvrdí vedoucí výzkumník Minkwan Kim, který se v minulosti podílel mimo jiné i na vývoji plazmového tryskového motoru pro raketu Falcon 9 společnosti SpaceX vypuštěnou v loňském roce.
Projekt získal podporu britské vlády i soukromé kosmické společnosti
Vědecký tým ze Southamptonu na vývoji pohonného systému pracuje díky podpoře britské firmy Magdrive, která se specializuje na inovace v oblasti kosmického průmyslu. Projekt získal také podporu vládní dotace ve výši 1 milionu liber. Technologie aktuálně nese název Super Magdrive, a ačkoliv zatím není jisté, kdy (a zda vůbec) se do vesmíru podívá, je příslibem nové éry pokroku, který se neomezuje pouze na blízký vesmír, ale má ambice zkoumat vzdálená a mnohdy zcela nepopsaná místa v hlubokých zákoutích kosmu.
kovem, co muze horet ? jako oxidovat ? a kde vezmou ten kyslik ? nechtelo by to vic info ? treba … neco jako iontovy motor ? clanek v podstate o nicem …
Vzhledem k tomu, že mají na mysli nejspíš iontový motor, tak žádné okysličovadlo není potřeba. Iontový motor v principu vezme hmotu, tu ohřeje pomocí jaderné energie na vysokoenergetickou plazmu, směrově urychlí pomocí elektrického pole na maximum a plazmu vypustí tryskou ven řádově rychleji než to dokáže klasický raketový motor spalující… Číst více »
Přesně tak – trochu tam míchají chemické a elektrické (iontové) motory. U toho co popisují není kov (a doposud xenon, krypton) palivem, ale spíš „médiem“ – tedy materiálem, díky jehož urychlení se raketa „odrazí“ v opačném směru. Skutečným palivem bude cokoliv, co dokáže tento materiál urychlit – elektřina, nebo palivo… Číst více »
Iontové motory mají malý tah a velmi vysoký specifický impuls. Použití těžšího média (kovu) by se sice zvýšil tah, ale snížil specifický impuls. Asi by se nedařilo urychlovat těžší prvky na stejně vysoké rychlosti. Kdysi se zkoušela i rtuť, ale nepoužívá se, vzhledem k tomu, že je „těžká“ a má… Číst více »
Bavime se o jonizovanych prvcich .Tam nic nehori.Ostatne krypton opravdu nezapalite ani dnes.
Trochu nechápu větu „…plazmového tryskového motoru pro raketu Falcon 9 společnosti SpaceX vypuštěnou v loňském roce.“ – pokud vím, na Falconu 9 se pořád používají klasické chemické motory palivo+okysličovadlo. A nevím o tom, že by bylo něco přelomového vypuštěno v loňském roce. (Tedy 2023, pokud není článek několik let starý)… Číst více »
Co motory, ale j potreba rozvijet navigaci a neco podobne radiomajaku