Vědci z Japonska úspěšně obnovili zrak opice s pomocí lidských kmenových buněk. Jedná se o slibný krok ve snaze léčit ztrátu zraku související s věkem. Jediným problémem bylo odmítnutí kmenových buněk imunitou primáta několik měsíců po operaci, což by však u lidí neměl být takový problém.
Tým vedený vědkyní Michiko Mandaiovou z Kobe City Eye Hospital dokázal vrátit zrak opici s pomocí lidských kmenových buněk. Svůj postup a výsledky popsal v odborném časopisu Stem Cell Reports a informoval o tom web Futurism.
Odborníkům se naskytla možnost otestovat léčbu sítnice u makaka červenolícího (též makak japonský, Macaca fuscata), který neprošel zrakovými testy. Následně objevili u primáta takzvanou makulární díru, napsal server Live Science.
Makulární díra je onemocnění spojené se stárnutím. Zdroj: Pixabay
Jedná se o onemocnění postihující makulu, oblast ve středu sítnice, které tam vytvoří díru, čímž dochází ke ztrátě centrálního vidění. Jde o onemocnění spojené se stárnutím objevující se zejména u lidí starších 60 let.
Lékaři jej dokážou léčit tak, že během operace odeberou kmenové buňky pacienta z okrajů sítnice a přesunou je do jejího středu. Problém však spočívá nepřekvapivě v tom, že lidé po zákroku mohou mít rozmazané periferní vidění.
Operace byla úspěšná, ale…
To je důvod, proč se vědci zajímají o pěstování lidských kmenových buněk v laboratoři. Kmenové buňky v posledních letech fascinují odborníky po celém světě, lze je totiž přetvořit prakticky v jakoukoli tkáň v těle a vyléčit s nimi nemoci.
Vědci už dokážou s jejich pomocí léčit cukrovku 1. typu nebo vypěstovat lidská embrya a orgány. Japonský tým vypěstoval buňky sítnice a „zalepil“ makakovi díru ve zrakovém aparátu jako záplatou roztržené oblečení.
Makak po operaci japonských vědců skutečně viděl lépe. Zdroj: Pixabay
Operace byla úspěšná, napsali vědci. Opice si ve vizuálních testech vedla viditelně lépe. Jedinou komplikací bylo „mírné odmítnutí náplasti“ čtyři měsíce po operaci. Imunitní systém primáta totiž začal na cizí tkáň útočit, což tým potlačil steroidními injekcemi.
„V případě transplantace lidské tkáně u lidského pacienta by mělo být menší riziko této imunitní reakce,“ podotkla Mandaiová. Šest měsíců po zákroku vědci opici oko vyoperovali, aby ho mohli lépe prostudovat. Zjistili, že na sítnici vyrostly nové zrakové buňky.
Tým si však není jistý tím, zda vyrostly z implementovaných kmenových buněk nebo nativních buněk primáta. Nejsou si tedy jisti tím, jak kmenové buňky vně jeho sítnice opravdu fungovaly. Na klinické studie si ještě počkáme, zapotřebí jsou další studie.
Jiný přístup razí společnost Neuralink vizionáře Elona Muska. Její čip Blindsight dostane jedinec do mozku a umožní mu vidět i v případě, že se narodil bez funkčního zraku.
