Zástupce rodu keporkaků během své migrace překvapil vědeckou komunitu i veřejnost. Na své cestě napříč oceány totiž překonal vzdálenost více než 13 000 kilometrů.
Keporkak během své migrace stanovil nový rekord v nejdelší zdokumentované cestě mezi místy rozmnožování. Výjimečná pouť, o které nedávno informoval mezinárodní tým vědců ve své práci zveřejněné v časopise Royal Society Open Science, je podle předpokladů expertů ovlivněna měnícími se podmínkami v oceánu nebo vyvíjejícími se strategiemi páření.
𝐖𝐡𝐚𝐥𝐞 𝐁𝐫𝐞𝐚𝐤𝐬 𝐌𝐢𝐠𝐫𝐚𝐭𝐢𝐨𝐧 𝐑𝐞𝐜𝐨𝐫𝐝
A male humpback whale has made an extraordinary journey from South America to Africa, traveling over 13,046 kilometers (8,106 miles) – the longest documented migration for a single whale. The study published in Royal… pic.twitter.com/0uVSDs7lmG— BreakingRecap (@BreakingRecap) December 14, 2024
Profesor Darren Croft, behaviorální ekolog z Exeterské univerzity a výkonný ředitel amerického Centra pro výzkum velryb, se k tématu vyjádřil v rámci e-mailové korespondence s redakcí zpravodaje NBS News. Croft uvedl, že rekordní migrace mohla být s velkou pravděpodobností způsobena změnou klimatu, která ovlivňuje dostupnost potravy, ale také konkurenčním bojem o partnery, který vede k průzkumu nových oblastí. Výzkum této strastiplné cesty a jejího výzkumu pak označil za významný objev, který vrhá nové světlo na život keporkaků.
Velrybí cesta kolem světa
Kytovec byl v roce 2013 zachycen na snímcích u západního pobřeží jihoamerického státu Kolumbie. V této oblasti se nacházel ještě o čtyři roky později. V roce 2022 však byl stejný jedinec identifikován až u dalekého Zanzibaru, který leží v Indickém oceánu na východě Afriky. Jen těžko si lze představit, jak velké úsilí musel keporkak vynaložit, aby se do těchto vod dostal. Podle Crofta lze tuto vzdálenost srovnat s plavbou z z Londýna do Tokia a zpět.
Migrace keporkaka z Kolumbie až k Zanzibaru vyvolává otázky o tom, kolik toho o chování těchto kytovců víme. Foto: Pexels
Zjištění podpořená fotografickými důkazy z platformy happywhale.com, kam mohou lidé nahrávat vlastní snímky velryb a sledovat jejich trasu na mapě světa, potvrzují, že keporkaci mohou lokality pro rozmnožování v průběhu svého života měnit. Studie tak vyvrací dosavadní přesvědčení o tom, že se velryby drží ve stejných geografických regionech. Kytovci navíc disponují velmi přesným orientačním smyslem, a představa, že by tento konkrétní jedinec zkrátka a jednoduše do Indického oceánu zabloudil, připadá vědcům velmi nepravděpodobná.
Motivace k dalšímu výzkumu
Keporkaci během roku zpravidla migrují mezi chladnějšími oblastmi, kde se zdržují během léta a shromažďují zde potravu, a teplejšími oblastmi, kde se v zimě rozmnožují. Výzkum pak vyvolal mezi odborníky otázku, zda-li má tato statistická odchylka původ v sociálních či environmentálních návycích zvířete, nebo zda se s rozvojem sledovacích technologií zkrátka jen dozvídáme nové informace z živočišné říše. Autoři práce se však shodují na tom, že pro lepší pochopení migrace keporkaků bude zapotřebí více údajů. K jejich sběru by pak mohla dopomoci umělá inteligence, která se již v podobných případech v minulosti osvědčila.
