I přes obrovské pokroky současné vědy dnes stále marně hledáme odpověď na to, zda-li mohou v hlubinách vesmíru existovat i další inteligentní formy života. Nová teorie však vnáší do jejich případného objevení novou naději.
Mezi velkou částí vědecké komunity panuje dlouhodobý názor, že vznik inteligentního života ve vesmíru je vysoce nepravděpodobný. Skutečnost, že pak právě na Zemi dokázaly vzniknout tak pokročilé formy života jako například my lidé, je podle těchto odborníků dílem náhody způsobené řadou odchylek od přirozeného vývoje organismů. Tyto evoluční skoky pak vědci zformulovali do tzv. teorie „tvrdých kroků“ (z angl. hard steps theory), jejíž základy byly položeny v 80. letech minulého století.
Život není náhoda, tvrdí experti
Nová studie zveřejněná v časopise Science Advances však tuto teorii zpochybňuje a naznačuje, že vývoj inteligentního života napříč vesmírem může být ve skutečnosti mnohem běžnějším, než jsme předpokládali. Větší roli než evoluční skoky v něm měly sehrát spíše podmínky, které na Zemi v průběhu miliard let panovaly. Tým autorů z řad astrofyziků či geobiologů pak tvrdí, že míra vlivu planetárních změn činí vznik inteligentních forem života mnohem pravděpodobnějšími.
I dnes stále existuje několik teorií o původu inteligentního života na Zemi. Která je ta správná? Foto: Pixabay
Výzkum tak z jedné z nejpopulárnějších teorií o vývoji života na Zemi odstraňuje prvek náhody. V práci se mimo jiné uvádí, že klíčové evoluční skoky vedoucí od jednobuněčných organismů až k člověku byly spíše reakcí na změny podmínek na planetě Zemi. Koncentrace kyslíku v atmosféře, dostupnost potravy či teplota oceánů – byť jen drobné nuance v těchto parametrech daly vzniknout tzv. oknům obyvatelnosti, které umožnily systematický vývoj života tak, jak jej známe dnes. Za unikátností zemské biosféry tak ve skutečnosti může stát jen soubor ideálních podmínek, které je ve vesmírném měřítku teoreticky možné zreprodukovat i na jiných planetách či kosmických tělesech.
Nový přístup k pátrání po inteligentních civilizacích
Autoři práce naznačují, že pokud je časová osa evoluce řízena vnějšími podmínkami, dává smysl, že se mimozemský inteligentní život může vyvíjet jinou rychlostí než ten pozemský. Pokud tuto myšlenku přijmeme, lze uvažovat o tom, že šance na objevení inteligentních forem života za hranicemi naší planety se mohou rapidně zvýšit.
Hledání inteligentních forem života ve vesmíru se v poslední době zintenzivňuje. Foto: Unsplash
Přestože se výše uvedená studie opírá o relevantní vědecká fakta, měli bychom o ní stále uvažovat pouze jako o další možné teorii vzniku inteligentního života na Zemi. Podle autorů výzkumu bude nyní nutné zintenzivnit naše pátrání po nejrůznějších parametrech, které by mohly jeho existenci umožnit – například již zmíněné přítomnosti kyslíku v atmosféře exoplanet. Je také na místě přehodnotit, jak velkou roli budeme při vývoji života přisuzovat náhodě, resp. jedinečnosti právě naší planety.
