Planetka Vesta, která byla dlouho považována protoplanetu, jejíž vývoj se postupem času zastavil, mohl podle vědců kdysi být součástí většího světa, který v minulosti existoval přímo v naší sluneční soustavě.
Nové poznatky publikované na konci letošního dubna v časopise Nature Astronomy se opírají o výsledky mapování gravitačního pole a údajích o rychlosti rotace planetky. Vědci v práci naznačují, že Vesta postrádá husté jádro, které se obvykle vyskytuje u diferencovaných planetárních těles. Objev tedy zpochybňuje předchozí předpoklady, které vyplynuly z mise NASA Dawn v roce 2012 a které Vestu klasifikovaly jako tzv. embryonální planetu. Současná teorie tedy pracuje s tím, že by těleso mohlo být vyvrženo z diferencovaného světa při masivní srážce před 4,5 miliardami let, a nabourává tak představy o vývoji planet a planetek.
Vesta nemá kovové jádro
K závěrům studie došli její autoři díky přesnější kalibraci přístrojové techniky, která nyní prokázala nepřítomnost kovového jádra, a vyvrátila tedy předchozí práce. Tato interpretace tedy znamená významný posun v planetární vědě. Zatímco čedičový, vulkanický povrch Vesty stále svědčí o geologické aktivitě, její vnitřní uniformita daná absencí jádra vyvrací tvrzení, že jde o protoplanetu, která během svého vývoje prošla plnou diferenciací.
Vesta je jedním z nejvíce zkoumaných asteroidů poslední doby. Vědci se při jeho studiu učí za pochodu. Foto: Se souhlasem NASA
Odhalení tohoto paradoxu přimělo vědce k přehodnocení vesmírného původu Vesty. Podle některých názorů mohla být diferenciace v určité fázi zastavena, a planetka tak zatím jen nedokončila svůj vývojový cyklus. Tyto úvahy však vyvrátila data z meteoritů zvaných howardit-eukrit-diogenity (HED), o nichž se předpokládá, že pocházejí z Vesty. Ty totiž žádné důkazy o – byť jen částečné –diferenciaci nepřinesly. Autoři práce se tak přiklánějí k názoru, že Vesta vznikla z materiálu odstřeleného z plně vyvinuté planety během dávné planetární kolize. Tato teorie by navíc vysvětlovala vulkanický původ povrchu tělesa i bez přítomnosti hustého jádra.
Pátrání po původu planetek pokračuje
Výsledky nejenže zpochybňují identitu Vesty v rámci kosmické nomenklatury, ale poukazují i na možnost, že by podobným osudem mohly projít i jiná tělesa dosud považovaná za planetky. Mise NASA Psyche a ESA Hera, plánované na příští desetiletí, mají v úmyslu provést detailní gravitační výzkum, který by mohl tento nový názor potvrdit. Složení Vesty by dokonce mohlo naznačovat společný původ se Zemí nebo jinými ranými planetami, a zcela tak současné vědecké poznatky o asteroidech.
