Jak zvrátit vliv skleníkových plynů a oteplování atmosféry je jedno z nejdůležitějších témat v dějinách lidstva. Geologické inženýrství, člověkem řízené ochlazování Země, je zdánlivě jednoduchý, levný a efektivní způsob. Jenže skýtá problém: pokud bychom nedokázali započaté změny kontrolovat, mohl by skončit veškerý život na naší planetě.
Druhy nejčastěji uvažovaného geoinženýrství existují už mnoho let v podstatě dva: od odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry (fotosyntéza u rostlin je přirozenou formou této snahy) až po ovlivnění míry slunečního záření pomocí vypouštění síranových aerosolů do stratosféry.
Už v roce 2009 o tom psala kupříkladu britská Royal Society (samotná studie je dostupná zde). Tehdejší studie profesora Johna Shepherda se zabývala tím, zda je geologické inženýrství reálné. Výsledek: ano, ale důsledky jsou neznámé a potenciálně zničující.
Síranové aerosoly ochladí Zemi. Jenže co potom?
Od té doby se mnoho nezměnilo. Vědci potenciál geoinženýrství vnímají, ale potenciální hrozba absolutní katastrofy brání praktické kontrole podnebí. „Poručíme větru, dešti,“ zní známá československá socialistická věta. Jenže i dnes je to iluze: krátkodobě by lidstvo dokázalo ovlivnit podnebí, ale dlouhodobou kontrolu by neudrželo; stále ještě mnohému nerozumíme.
Nedávná studie z peer-reviewed odborného magazínu Nature Ecology & Evolution se zabývá potenciálem síranových aerosolů a jejich řízeného vypouštění do stratosféry; podle výzkumníků by to mělo spolehlivě ochladit planetu, navíc jde o překvapivě rychlé a finančně snesitelné řešení.
O to však nejde – vědci primárně zkoumali, co by se stalo, kdyby lidé 50 aerosoly do ovzduší skutečně vypouštěli a poté náhle přestali. Zjistili, že při tomto scénáři by se Země začala opětovně oteplovat, a to tak rychle, že by se zvířata nestihla přemístit do vhodnějšího prostředí a vyhynuly by celé druhy, a to nejen živočišné, ale i rostlinné.
Efekt by byl údajně dvakrát až čtyřikrát horší, než současné globální oteplování.
Vypouštění síranových aerosolů vychází – v principu – z běžných přírodních procesů, přesněji řečeno ze sopečné činnosti; na její následky stačí vzpomenout, přirozené ochlazení planety rovněž bylo součástí těch nejsilnějších vulkanických erupcí.
Přírodní katastrofy nevídaných rozměrů
Geoinženýrstvím se zabývá množství vědeckých prací z prestižních univerzit; tak lákává je představa, že lidstvo dokáže vyřešit jeho nejpalčivější problém. A je možné, že v budoucnu se k něčemu takovému skutečně uchýlí.
Do té doby je však nutné opravdu pečlivě prozkoumat veškeré možné budoucí scénáře a důsledky. Ničivé následky, které by nesprávné geoinženýrství mohlo přinést, by totiž byly skutečně destruktivní. Absolutní sucho v subsaharské Africe by rozhodně nebyl žádaný výsledek a problém také představuje to, že skleníkové plyny by v atmosféře zůstaly a po konci geoinženýrství velmi opětovně planetu oteplily. Atmosféru by už dále bylo zřejmě potřeba člověkem kontrolovat navždy.
Problémem jsou také různé konspirační teorie, kterých je plný český i zahraniční internet a které geoinženýrství spojují s nesmysly typu chemtrails. To je samozřejmě naprosto nepodložené a nezákládá se na realitě; geologické inženýrství je sice prozatím teoretické, nicméně zakládá se na pozorování přírody a vědeckých poznatcích.
Řešení problému globálního oteplování je známé. Smutnou skutečností je, že stávající globální mocensko-politické struktury nejsou schopné toto řešení důsledně realizovat. Ve výrobě, výzkumu, vědě a v dalších oblastech se rychle a úspěšně vyvíjejí velké globální organizace. Naproti tomu vývoj globální mocensko-politické struktury stagnuje. Je nejvyšší čas začít efektivně omezovat příčiny… Číst více »