Že déšť věci prostě odplaví pryč? Nová studie ukazuje, že to není tak jednoduché. Dopad dešťové kapky totiž navíc vymrští do vzduchu částečky půdy a bakterie, které takto mohou putovat na velké vzdálenosti a bez problémů přežít více jak hodinu.
Výzkum deště a jeho vlivu na „katapultaci“ velkého množství bakterií do ovzduší může přinést důležité poznatky pro mnoho oborů. Důležitý bude především pro pochopení způsobu šíření infekčních nemocí .
Po dopadu se velké kapky tříští na miniaturní kapičky o velikosti desetin mikrometrů, které obsahují částečky půdy a část v ní přítomných bakterií. „Jedna kapky vody může přenášet 0,01 % bakterií z půdního povrchu, které následně mohou ve vzduchu přežít přibližně hodinu,“ zmínil spoluautor studie Collen Buie z MIT.
Princip je podobný, jako když si nalejete Coca Colu, nebo jiný nápoj s bublinkami. Při bližším pohledu si můžete všimnout, že z povrchu nápoje odletují miniaturní kapičky. Jediný rozdíl zde je, že je odletování kapiček místo dopadu na povrch způsobeno praskajícími bublinkami CO2.
Proč voní déšť? K objevu vedla náhoda a e-mail od kolegy
Vůně deště je tedy výsledkem kombinace mnoha faktorů. Objev staví na výzkumu, který Collen Buie započal v roce 2015. Tehdy se začal zabývat studiem vůně, kterou můžeme ve vzduchu cítit za deště. Dnes víme, že tehdy správně předpokládal, že za to mohou částečky půdy poletující ve vzduchu. Myšlence dal nový směr až e-mail od vědcova britského kolegy, který se jej zeptal, zda přemýšlel nad možností, že mohou být podobně vymrštěny i bakterie.
Déšť má typickou a příjemnou vůni, kterou většina lidí dobře zná. Ale co vše podle vědce způsobuje, že déšť voní? Existuje několik faktorů, které k vůni deště přispívají:
- Voda – Čistá voda sama o sobě nemá téměř žádnou vůni. Vůně deště je způsobena látkami, které se do kapek vody uvolňují z půdy a rostlin.
- Bakterie – V půdě a na rostlinách žijí bakterie, které při styku s vodou uvolňují aromatické látky. Ty se pak dostávají do dešťových kapek.
- Rostlinné oleje – Listy stromů, travin a dalších rostlin obsahují silice a oleje, které dodávají dešti charakteristickou vůni. Kapičky deště tyto látky z listů vymývají.
- Ozón – Během bouřky vzniká v atmosféře ozón, který má ostrý a živý zápach. Ten se pak mísí s dešťovými kapkami.
- Minerály – Voda procházející půdou rozpouští minerály, které také ovlivňují vůni deště. Například železo dodává dešti kovový nádech.
- Teplota – Teplejší déšť intenzivněji uvolňuje aromatické látky než studený déšť. Proto léto voní silněji než zima.
Vědci objevili, že i po hodině ve vzduchu přežilo mnoho bakterií. Kdyby je unesl vítr, tak za hodinu mohou být o desítky kilometrů daleko a začít osídlovat nové místo. Foto: Se souhlasem Nature
800 trilionů bakterií vystřelí déšť do vzduchu každý rok
Déšť je podle vědců z MIT zodpovědný za vymrštění 800 trilionů bakterií do vzduchu každých rok. Nové světlo tak objev vrhá i na zprávu z roku 2009, kdy indický výzkumný balón našel v zemské stratosféře (11 až 50 km nad hladinou moře, pozn. red.) 12 bakteriálních kolonií. Podle vědců není ani třeba silného větru, aby se bakterie dostaly do vzduchu, pro jejich další pohyb je však nezbytný.
Studie v mnohém napovídá o možném principu šíření prvopočátků života na planetě Zemi. Jak se znovu potvrzuje, bez deště a vody by to prostě nešlo.
Zdroj: Nature
