Firma Cambridge Analytica, obviněná z masivního zneužívání dat Facebooku, doplatila na kauzu a spojení s ovlivňováním voleb po celém světě, včetně České republiky.
Společnost, která se věnuje sběru a analýze velkých dat, mimo kampaně podporující volbu amerického prezidenta Donalda Trumpa ovlivňovala volby po celém světě. Mimo jiné i v České republice, jak dokazují nahrávky ze skrytých kamer pořízených britskou stanicí Channel 4. Na nahrávkách mj. reportérovi zástupci firmy popisovali, jak lze za pomoci prostitutek vydírat politiky a manipulovat s nimi.
Dokument odhalující postupy a praktiky Cambridge Analytica rozpoutal smršť, její zakladatelé na videu mluví i o ovlivňování voleb v České republice
Cambridge Analytica končí, obvinění ale popírá
Na konec společnosti jako první upozornil Wall Street Journal, Cambridge Analytica to následně spolu se správou o insolvenci mateřské společnosti potvrdila v tiskovém prohlášení.
Za celou dobu aféry společnost nepřiznala jakýkoliv prohřešek nebo porušení zákona. „Během posledních několika měsíců se Cambridge Analytica stala cílem mnoha nepodložených obvinění,“ popisuje nepřestávající pozicování do role oběti, které firmu nepřešlo ani po dlouhých měsících.
„Cambridge Analytica byla očerňována kvůli aktivitám, které jsou nejen legální, ale běžně přijímané jako standardní součást online reklamního průmyslu v oblasti politiky i byznysu,“ pokračuje i v posledních odstavcích prohlášení firma a ani na konci svého působení tak odmítá přiznat jakýkoliv podíl viny na vzniklém skandálu.
Zda společnost opravdu jednala nezákonně nebo ne (a zdá se, že spíše ne – „pouze“ se vůbec neměla dostat k datům, které jí Facebook poskytl) je však nakonec nepodstatné. Samozřejmě ne pro Cambridge Analytica – ta už se z popela nezvedne. Pro celkový obrázek o situaci je klíčové hlavně to, co aféra vyvolala.
Soukromí už není jen pojmem, ale hmatatelnou záležitostí
Důležité jsou následky, které aféra Facebooku a Cambridge Analytica vyvolaly. Uživatelé nejen v USA, ale po celém světě, se náhle začali výrazně více zajímat o svá data. Pro generaci mileniálů a ještě mladších, kteří s elektronikou vyrůstají již od plenek, je takové poznání klíčové.
Zanedbávat však nelze ani generace o poznání starší, které naopak nemají dostatečnou průpravu v používání internetu. Pro ně pak Facebook a napojené služby dosud představovaly nevědomou past, do níž mnohdy nevědomky zatáhli i své příbuzné.
Samotný zájem o soukromí však nestačí, jak se v posledních letech ukázalo. Kličky právníků korporací jsou doladěné k dokonalosti a uživatelé si chtějí užívat služeb nejlépe ihned a zadarmo: to sběr citlivých dat významně usnadňuje.
Jeden ze způsobů, jak nevhodnému zacházení s citlivými údaji předcházet, představuje mnohými nenáviděné GDPR. Přestože jde o poněkud drsnou legislativu s nejasnými formulacemi, nemohlo přijít v lepší dobu; ve finále jen donutí firmy chovat se k datům tak, jak měly už dosud. Apokalyptické scénáře odchodu firem z Evropy se konat nebudou, byť určité ztráty budou a půjde také o komplikaci třeba pro soukromé kliniky a menší online projekty.
Je to cena, kterou jsme ochotni zaplatit za své soukromí?
Mnohem lepší a důležitější je však něco, co se obecně zanedbává po celém světě způsobem, který je již neúnosný – vzdělávání. Když máme sexuální výchovu, proč bychom neměli mít výchovu digitální, výchovu mediální a výchovu internetovou? Vždyť dnes už jde rovněž o všudypřítomnou, v životě naprosto běžnou záležitost, kde by si však uživatelé neměli být vědomi pouze výhod a toho příjemného, ale i hrozeb.
České školství prochází krizí už několik desetiletí, nutno však podotknou že většina světa na tom není o nic lépe. Doufejme, že vzdělaná populace s přehledem o svých právech a povinnostech bude do budoucna prioritou nejen v životě reálném, ale i v tom digitálním.