Prachem obklopená černá díra doslova trhá na kusy hvězdu a materiál z ní, podobně jako tryskové motory, uvolňuje ve formě mohutného proudu částic zpět do prostoru. Uvolněná energie za poslední dekádu odpovídá mnohonásobku energie vyprodukované naším Sluncem za celý rok.
Astronomové tak poprvé mohli sledovat formování a vývoj podobného proudu částic z černé díry. Objev by měl pomoci najít a objasnit vícero podobných jevů, kdy černá díra pohlcuje hvězdu. Supermasivní černé díry, které jsou milionkrát i miliardkrát hmotnější než Slunce, se nachází v srdci většiny galaxií.
Pokud se hvězda dostane příliš blízko, gravitační pole černé díry ji doslova roztrhá na kusy v procesu zvaném slapová disrupce. Nejprve je materiál viditelný ve formě rotujícího disku, který intenzivně září a následně dojde k pohlcení materiálu černou dírou. Dřívější výzkumy naznačují, že výtrysky částic pochází z pólů těchto disků, odkud jsou uvolňovány obrovskou rychlostí.
První objev, jenž poukazoval na existenci podobných výtrysků částic, přišel 30. ledna 2005 od astronomů, kteří z Kanárských ostrovů za využití teleskopu William Herschel analyzovali kolizi dvojice galaxií nazvaných Arp 299, vzdálených téměř 150 milionů světelných let od Země. Astronomové tehdy pozorovali jasný záblesk infračerveného záření pocházející z jádra jedné z kolizních galaxií v Arp 299.
17. července 2005, pomocí systému radioteleskopů Very Long Baseline Array (VLBA), které společně fungují jakožto jeden obří rádiový teleskop, vědci objevili zdroj záření ze stejného místa v Arp 299. Následoval výzkum potvrzující, že dochází k uvolňování ohromného množství energie ve formě infračerveného a rádiového záření. Zajímavé je, že při měření hodnot rentgenového záření a ve viditelném spektru zmíněný jev spatřit nelze.
„Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že tlustá vrstva mezihvězdného plynu a prachu blízko středu galaxie absorbovala rentgenové záření a viditelné světlo a pak ho vyzařovala ve formě infračerveného záření,“ zmínil Seppo Mattila, jeden ze spoluautorů výzkumu.
Zdroj: Space.com
Jak to vždycky ví kolik čeho? Jak mohou znát teplotu i hmotnost objektu, který je tak daleko, že nejspíš ta informace o zhroucení je stará několik staletí né li tisíců let…
Podle světelných spekter a reakcích okolí… Neuvěřitelné? Možná pro nás laiky nikoli pro lidi, kteří tomu věnují celý život
Mě by zajímalo co se stane s atomy hmoty či materiálu která černá díra pohlcuje,naše zem by měla být při pohlcení velká sedm mm,je to možné?
Vsechno je to o sile, ktera na hmotu pusobi, kdyz je sily dost, hmota prohrava. Ve vesmiru jsou mista, kde priroda trumfne veskere katastroficke scenare dosud natocenych filmu levou zadni. Gravitace umi ty nejstrasnejsi horory na sto zpusobu.