Vědci nedávno zveřejnili velmi komplexní studii, která měla za cíl přinést odpověď na dlouho pokládanou otázku na to, kolik kroku musí člověk denně ujít, aby splnil minimální kvótu pro zachování si pevného zdraví. Výsledné číslo vás možná překvapí.
Mezinárodní tým odborníků, který koordinovali vědci z Granadské univerzity ve Španělsku, se rozhodl posvítit si na stanovení optimálního počtu kroků, kterým většina lidí získá největší zdravotní benefity. Ze studie pak mimo jiné vyplynul také vliv samotného tempa chůze či zhodnocení dalších aspektů pravidelných procházek.
O benefitech chůze pro naše zdraví prakticky není pochyb. Vědci však konečně stanovili optimální počet kroků, kterého bychom měli denně dosáhnout. Zdroj: Unsplash
Původních 10 000 kroků je podle vědců mýtus
Donedávna bylo za etalon denního limitu považováno 10 000 kroků. Původ této hodnoty se vědcům podařilo vypátrat až do vzdáleného Japonska, kde se zrodila zhruba v 60. letech minulého století. Ačkoliv je „země vycházejícího slunce“ dlouhodobě považována za kolébku zdravého životního stylu a dlouhověkosti, vědecké podklady pro počet kroků neexistují. Právě proto se odborný tým rozhodl vztáhnout hodnotu na uchopitelný ukazatel – v tomto případě projevy kardiovaskulárních onemocnění. Ty byly sledovány u více než 100 000 účastníků studie, která je tak jedním z vůbec největších průzkumů v této vědecké oblasti.
Denně bychom měli ujít více než 6 kilometrů
V rámci studie publikované v časopise Journal of the American College of Cardiology tak vědci uvedli, že ke snížení rizika vzniku srdeční příhody dochází při procházkách o délce zhruba 7 000 kroků. Chceme-li pak dosáhnout absolutní jistoty v prevenci kardiovaskulárních chorob, měli bychom denně ujít 8 000 kroků. Vztáhneme-li hodnotu na průměrnou délku lidského kroku (76 cm u mužů a 67 cm u žen) odpovídá tato hranice přibližně 6,4 km chůze denně. Není přitom vyloženě nutné ujít tuto trasu najednou, ovšem snahou ošidit limit pouhým popocházením v průběhu celého dne se šance na vyhnutí se problémům se srdcem příliš nezmění.
Podle nedávné studie by měl člověk ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění denně ujít 8 000 kroků. Zdroj: Pixabay
Jak začít pracovat na svém zdraví? Stačí dětské krůčky
V rámci zkoumání přínosu chůze na zdraví se vědcům podařilo prokázat, že vliv na naše tělo má i samotné tempo, kterým chodíme. Obecně tak lze říci, že rychlá chůze představuje nejvhodnější způsob předcházení zdravotních potíží, protože je mnohem intenzivnější než běžná pomalá procházka.
Co se pak týče maximální hranice kroků, tvrdí autoři výše uvedené studie, že omezení v tomto případě prakticky neexistuje. Lze tak říci, že pokud neženeme chůzi do extrému, platí pravidlo, že čím více kroků, tím lépe. Není však nutné brát 8 000 kroků jako milník, kterého musíte dosáhnout již od prvního dne, co budete svou chůzi monitorovat. U lidí se sníženou fyzickou aktivitou se počítá doslova každý krok. Určitě je tak v pořádku nastavit si menší cíle, které budete například po 500 krocích průběžně zvyšovat. Hranice je pak také přímo úměrná věku – mladí lidé by pro znatelný vliv na své zdraví měli ujít více kroků než lidé v pokročilém věku.
Denní limit kroků lze dnes již snadno monitorovat, například prostřednictvím chytrých hodinek. Zdroj: Pixabay
Výhodou chůze jako prostředku pro zlepšení fyzického stavu je zejména to, že ji můžete provádět prakticky všude. Autoři studie pak tvrdí, že svou prací dávají lidem do rukou základní uživatelskou příručku, kterou se mohou při tomto jednoduchém aktivním pohybu řídit. Ukazatel denního počtu kroků je pak jedním z nejdostupnějších způsobů, jak chůzi monitorovat, jelikož jej lze již poměrně spolehlivě měřit za pomocí chytrých hodinek či přímo mobilních telefonů. A co vy – splňujete průměrnou hranici 8 000 kroků i s rezervou, nebo na svých procházkách ještě musíte zapracovat?
