Čínské vozítko Zhurong podle vědců objevilo stopy po nedávné přítomnosti kapalné vody v nižších zeměpisných šířkách Marsu. Je to sice odvážné tvrzení, zvyšuje však naději na nalezení kapalné vody a mikrobiálního života v těchto oblastech rudé planety.

Mars je chladná pustina, která na první pohled nemá se Zemí nic společného. Před asi třemi miliardami let tomu tak podle vědců bylo jinak. Mars měl vlhčí a teplejší klima, přičemž jeho údolími protékala kapalná voda.

Na Marsu protékala voda před 3 miliardami let. Zdroj: Unsplash

Rudá planeta však prakticky přišla o svou atmosféru, magnetické pole a postupně se stala studenou pouští, jak ji známe dnes. Pokud tam existovaly primitivní formy života s kapalnou vodou, tak jen krátce.

Vědci se však již léta snaží dokázat, že kapalná voda na Marsu byla a že tam stále v byť jen minimálním množství je. Čínská akademie věd (CAS) nyní v časopise Science Advances odvážně informovala, že našla důkazy o kapalné vodě staré „jenom“ stovky tisíc let.

Marťanské duny

Vozítko Zhurong operuje na marťanském povrchu v oblasti Utopia Platina od května 2021. Pohybovalo se přitom poblíž dun ve tvaru půlměsíce, napsal server Science Times. Tým vedený Xiaoguangem Qinem se rozhodl tyto útvary prozkoumat.

Údaje ze tří přístrojů vozítka analyzujících povrchové rysy a složení dun naznačují, že jejich povrchová vrstva je bohatá na hydratované sírany, oxid křemičitý a oxidové minerály, uvedl server Futurity. Tato sůl umožňuje tání ledu nebo sněhu při nižších teplotách.

„Podle naměřených meteorologických dat sondou Zhurong jsme usoudili, že tyto charakteristiky souvisejí s kapalnou slanou vodou vzniklou následným táním ledu nebo sněhu dopadajícího na povrch dun obsahujících sůl při ochlazení,“ uvedl Qin.

Návod pro další mise

Rover kromě toho identifikoval na povrchu dun krusty a další povrchové stopy, které mohly vzniknout táním vodních kapes. Tato tvrzení sice bude nutné ještě ověřit a potvrdit, mohou však posloužit jako návod pro další mise na Marsu.

Čínský rover Zhurong analyzoval marťanské duny. Zdroj: Pixabay

Robotická vozítka by se například mohla při hledání života zaměřit na nižší marťanské zeměpisné šířky s přijatelnějšími povrchovými teplotami. Studie čínských výzkumníků totiž naznačuje možnou existenci malých úrodných lokalit v těchto regionech.

Tam by se stále mohlo primitivním formám života dařit. Čínský tým také navrhuje, aby se rovery zaměřily na hledání mikrobů odolných vůči soli. „To je vzrušující vodítko při hledání života na Marsu,“ píše Futurity.

Zdroje: 1, 2, 3