Podpora Putina klesla. Česko chce patřit na Západ, ukazuje velký průzkum GLOBSEC

Slovenská mimovládní organizace GLOBSEC každoročně pořádá konference, které se zabývají mezinárodní politikou, bezpečností a dalšími souvisejícími tématy. V letošním roce vydává v souvislosti s válkou na Ukrajině průzkum mezi obyvateli zemí střední a východní Evropy.

Poznatky, jež březnový průzkum přináší, jsou obzvlášť pro Českou republiku pozitivní: Ukazují totiž jasný návrat k proevropskému, západnímu směřování.

Obrázek: Podpora Putina klesla. Česko chce patřit na Západ, ukazuje velký průzkum GLOBSEC

Zdroj: Pixabay

Primární téma lze rozřadit na geopolitiku, demokracii a válku na Ukrajině, se silným zacílením na dezinformace a informační válku celkově. Podívejme se na nejzajímavější výstupy, které se dotýkají nejen naší země, ale také kolegů z EU a NATO: Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska.

Podpora Putina drasticky klesla, sankce mají podporu veřejnosti

Výběr těchto konkrétních zemí je jasné – spojuje je členství v obou klíčových evropských společenstvích a zároveň zkušenost s rozpínavostí Sovětského svazu. Okupaci vojsky Varšavské smlouvy si zažilo například Československo a Maďarsko, přítomnosti vojáků z východu se však v minulosti nevyhnula žádná z vyjmenovaných zemí.

Nejprve shrnutí klíčových poznatků:

  • Většina zemí ze střední a východní Evropy nyní výrazněji tíhne k Západu.
  • Popularita Vladimira Putina drasticky klesla.
  • Důvěra v demokracii a média je nízká především v Bulharsku, Rumunsku a Slovensku.
  • EU a NATO se těší nebývalé podpoře.
  • Státy podporují sankce proti Rusku, ale obávají se zhoršení kvality života. Tlak na omezení energetické závislost na Rusku je především v Polsku, Česku a Litvě.
  • Zlepšilo se veřejné mínění o USA, kleslo o Německu a Rusku.
  • Rusko je vnímáno jako jasný agresor, dezinformacím ale věří nezanedbatelná procenta populace.

A teď už k některým zajímavým podrobnostem, které se dotýkají životů každého z nás.

Česko patří na Západ

V rámci České republiky došlo k velké změně v názoru na to, kde sami sebe naší zemi vnímáme. Zatímco v roce 2021 ve stejném průzkumu uvedlo 33 % respondentů, že vidí nebo chce vidět Česko jako součást Západu, v letošním roce po ruské invazi na Ukrajinu šlo o celých 56 %, jedno z nejvyšších čísel v seznamu. Prozápadní směřování se zvýšilo u všech zemí v průzkumu kromě Rumunska, kde naopak výrazně spadlo.

Obrázek: Podpora Putina klesla. Česko chce patřit na Západ, ukazuje velký průzkum GLOBSEC

Zdroj: Pixabay

Respondentů, kteří chtějí vidět vliv Východu v Česku, jsou pouze přibližně 2 %, a kolem 38 % respondentů (propad o 20 % oproti minulému roku) by naši zemi rádo vidělo „někde mezi“ oběma světy. Jde o poměrně vysoké číslo, ale dává smysl – Česká republika dlouhodobě stojí na hranici dvou světů, které se zde volně potkávají a promíchávají. 56 % je však jasnou názorovou majoritou, která preferuje prozápadní geopolitické směřování naší země.

Nebývalá obliba EU

Výrazného zvýšení se dočkala také podpora členství v Evropské unii. Přes některé výrazné euroskeptické hlasy chce v současnosti celých 80 % oslovených zůstat v EU – v roce 2020 šlo přitom pouze o 54 %, a ještě před rokem jen o 66 procent. Podpora je vysoká ve všech zemích v průzkumu, nejméně v Bulharsku, a i tam si 70 % lidí přeje setrvat.

Ačkoliv Česko je tradičně poměrně euroskeptickou zemí, obdobně jako Maďarsko, tak podpora EU stoupla v obou zemích; v Maďarsku chce v EU momentálně setrvat přes 85 % respondentů, vládě Viktora Orbána navzdory.

Obrázek: Podpora Putina klesla. Česko chce patřit na Západ, ukazuje velký průzkum GLOBSEC

Zdroj: Pixabay

Neméně zajímavá jsou data týkající se pocitů ze setrvání v EU. Procento těch, kteří považují „Evropskou unii za hrozbu své identitě a hodnotám“ kleslo v Česku ze 45 % v roce 2020 na 22 procent v letošním roce; rozdíl je drastický, a nejvyšší mezi zeměmi v průzkumu. I tady poklesla čísla téměř všude, na podobných hodnotách zůstaly jen v Rumunsku (26 %), Maďarsku (24 %) a Polsku (15 %). Nejvýrazněji vnímají lidé EU jako hrozbu pro své hodnoty na Slovensku, jde o přibližně 30 % oslovených (pokles z 35 % před dvěma lety).

Z průzkumu jasně vyplývá výrazný názorový obrat Čechů na EU. Ačkoliv množství chyb v unii dokáže vyjmenovat asi každý z nás, celková podpora instituci se pozvedla na nevídanou úroveň, na čemž má invaze Ruska na Ukrajinu zřejmě lví podíl.

Poněkud cynicky se chce říct, že nikdo neudělal pro jednotu Evropské unie tolik, jako Vladimír Putin. Agresor, který po desetiletích přivedl do Evropy konvenční válku, proti sobě pozvedl obří vlnu nevole, která rychle smazala značnou část z podpory, které se Rusku a jeho hybridním snahám podařilo mezi členskými zeměmi EU získat. Vlna prozápadní podpory je ale vykoupena strašlivou cenou, každodenním utrpením na válkou zmítané Ukrajině.

Obrázek: Podpora Putina klesla. Česko chce patřit na Západ, ukazuje velký průzkum GLOBSEC

Zdroj: Pixabay

NATO jako klíčová bezpečnostní záruka

Rostoucí podpoře se těší i NATO. Severoatlantická aliance si připsala nárůst podpory ve všech zemích v průzkumu s výjimkou Bulharska, které se výrazně vymyká. Naopak se od roku 2021 zvýšil počet respondentů, kteří chtějí NATO opustit, o 13 % na celkových 38 %, zdaleka nejvyšší procento ze všech.

V Česku lze vypozorovat trend opačný. NATO by v případě referenda chtělo opustit pouze 10 % respondentů (oproti 18 procentům v minulém roce) a pro setrvání se jasně vyjádřilo 87 %, třetí nejvyšší číslo v průzkumu (před námi je jen Litva s 88 % a Polsko s 95 %).

Zároveň u nás panuje neobvyklá a velmi výrazná podpora vojska, v regionu bezkonkurenční; podle Globsecu jde o celých 87 % oslovených. Naopak v Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku lze zaznamenat trendy opačné. Obzvlášť u našich východních sousedů je situace znepokojivá – armádě zde věří jen 56 %, což je pokles o 19 % oproti minulému roku, a v Bulharsku důvěřuje armádě pouze 40 % lidí.

Obrázek: Podpora Putina klesla. Česko chce patřit na Západ, ukazuje velký průzkum GLOBSEC

Evropský parlament. Zdroj: Pixabay

Vzhledem k tomu, že v Bulharsku je zároveň největší tlak na opuštění NATO, je nespokojenost obyvatel s armádou jasně vidět; je však otázkou, jaké řešení by tedy Bulhaři preferovali. Průzkum se touto otázkou nezabývá.

Strategický partner Německo – alespoň v Česku

Zajímavá je podpora mezi třemi klíčovými zeměmi pro evropské společenství: Spojenými státy Americkými, Německem a Ruskem. I tady Česko ukazuje jasný návrat k západnímu směřování. Respondenti si mohli vybrat maximálně dvě země (nemuseli však), které označí za klíčové strategické partnery země.

V Česku označilo US jako klíčového partnera 41 % lidí, nárůst o 16 procentních bodů oproti 25 % procentům z minulého roku. Německo pak obdobně vnímá celých 74 %, zdaleka nejvyšší číslo mezi zeměmi v průzkumu. Klesla naopak podpora Rusku, a to ze 14 % na pouhých 6.

Ze zemí se nejvíce liší Maďarsko, kde se podpora jednotlivým státům za poslední dva roky v podstatě nezměnila. USA tu vnímá jako strategického partnera rekordně nízký počet 13 % respondentů, u Ruska jde naopak o v průzkumu nejvyšších 35 % oslovených. Zároveň ale překvapivě stouplo vnímání Německa jako klíčového partnera, a to na 58 %.

Obrázek: Podpora Putina klesla. Česko chce patřit na Západ, ukazuje velký průzkum GLOBSEC

Zdroj: Pixabay

Podpora Německa mezi zeměmi kolísala nejvíce, zřejmě i kvůli nerozhodnosti vlády Olafa Scholze.

Zbytek průzkumu:

Zdroj: Průzkum GLOBSEC, úvodní ilustrace: Pixabay

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pavel

podpora Putina klesla podle reakcí občanu asi ne ale podpora EU určitě to co provádí eu je zločin vždy nějaký blb narhne třeba zelený terorismus a verbež odouhlasí co už se nadělala škody.ted řekové,italové s obrovským zadlužením 170% nechají klidu jen budou tisknout peníze a nás varuji že máme40% zadlužení… Číst více »

Obrázek: 30 let od revoluce v komunikaci: První SMS byla odeslána před třemi dekádami
30 let od revoluce v komunikaci: První SMS byla odeslána před třemi dekádami
Obrázek: Deset dní s IQOS ILUMA: Jaká je špička mezi nahřívanými tabákovými výrobky?
Deset dní s IQOS ILUMA: Jaká je špička mezi nahřívanými tabákovými výrobky?
Obrázek: Ovládají hackeři váš telefon? Víme, jak to zjistit
Ovládají hackeři váš telefon? Víme, jak to zjistit
Obrázek: IQOS ILUMA: Jak funguje indukční systém pro nahřívání tabáku, který nemusíte čistit?
IQOS ILUMA: Jak funguje indukční systém pro nahřívání tabáku, který nemusíte čistit?
Obrázek: Výměna baterie v AirTagu je snadná. Duracell vám ale fungovat nebude
Výměna baterie v AirTagu je snadná. Duracell vám ale fungovat nebude
Obrázek: 5 věcí, které byste neměli dělat s robotickým vysavačem
5 věcí, které byste neměli dělat s robotickým vysavačem
Obrázek: Jak prodat na internetu staré knihy? Online výkup knih je překvapivě pohodlný
Jak prodat na internetu staré knihy? Online výkup knih je překvapivě pohodlný
Obrázek: Nástroj na úpravu PDF je dočasně zdarma, jak získat PDF Eraser PRO?
Nástroj na úpravu PDF je dočasně zdarma, jak získat PDF Eraser PRO?