Evropská jižní observatoř (ESO), jíž je součástí i Česká republika, učinila fascinující objev. Podařilo se jí nalézt kolosální kupu galaxií, unikátní svým věkem a velikostí. Astronomové ji nazvali Hyperion po mýtickém titánovi.

Titánská kupa je výjimečná, pozorovat ji můžeme díky rudému posuvu

ESO využilo k objevení Hyperionu nástroj VIMOS teleskopu Very Large Telescope (jde o soustavu čtyř dalekohledů, které se v překladu skutečně nazývají  „Velmi velký teleskop“). Hyperion byl objeven v souhvězdí Sextans a má „velmi komplexní strukturu“. Pochází navíc z počátků vesmírů, vznikl přibližně jen 2,3 miliardy let po Velkém třesku.

Tým astronomů vedla italská astronomka Olga Cucciati z italské vesmírné agentury.

Hyperion disponuje obrovskou hmotností, má překonávat milion miliard našich Sluncí. Ačkoliv v dnešním vesmíru existují kupy galaxií obdobné velikosti a hmotnosti, případně i větší, žádná z nich není tak stará, jako právě Hyperion, což ji činí výjimečnou.

Jak je Hyperion velký v porovnání s běžnou kupou galaxií?

Tedy, zatím – vesmír je opravdu, opravdu velký.

Vědci mohou Hyperion pozorovat ve stavu, v jakém se nacházel před mnoha miliardami let, vlivem rudého posuvu: rychlost světla je omezená, takže čím dále do vesmíru hledíme, tím více pronikáme do minulosti. Jde o jev připomínající stroj času.

Vzhledem k velikosti Hyperionu v tak dávné době vědci předpokládají, že se časem vyvine (nebo už vyvinul a my to nemůžeme vidět) do obří struktury; supergalaxie neboli nadkupy galaxií, jakými je Sloanova velká zeď nebo Laniakea.

Zdroj, zdroj obrázků: ESO