Dillí trápí smrtící smog. Indové jej chtějí rozhánět uměle vyvolaným deštěm

Indická metropole Dillí se aktuálně zmítá v oblacích dusivého smogu, který výrazně snižuje kvalitu tamního vzduchu. Předpovědi přitom neslibují zlepšení. Vědci se tak rozhodli zakročit a pokusit se nečistoty z ovzduší vyplavit umělým deštěm.

Současné problémy s kvalitou vzduchu se v Dillí začaly projevovat začátkem listopadu, kdy se index kvality ovzduší (AQI) vyšplhal do trojciferných hodnot. AQI je obecně platný parametr kvality vzduchu, který se určuje stanovením několika polutantů včetně drobných mechanických částic, ozonu či oxidu siřičitého. Jakmile AQI přesáhne hodnotu 150, stává se pro člověka nezdravým. V Dillí se však v minulém týdnu dostali přes hranici 500, což je nejvyšší definovaný milník na stupnici, kdy je vzduch již reálně životu nebezpečný.

Obrázek: Dillí trápí smrtící smog. Indové jej chtějí rozhánět uměle vyvolaným deštěm

Takto běžně vypadají ulice v indické metropoli Dillí. Nyní však vše halí hustý a nebezpečný smog. Zdroj: Pixabay

Do karet pak Indii nehraje ani nedostatek srážek, které by hladinu smogu mohly pomoci snížit. V uplynulém týdnu sice meteorologové zaznamenali několik slabých přeháněk, které obyvatelům Dillí a přilehlých oblastí sice přinesly částečnou úlevu od toxického ovzduší, k řešení problému však přispěly pouze mírným snížením AQI, přičemž stávající hodnoty jsou stále alarmující.

Na vině je počasí i ohňostroje

Zvýšené koncentrace smogu v ovzduší jsou po monzunových deštích, které zpravidla ustávají během září až října, poměrně běžné. Srážky, které by běžně polutanty ze vzduchu vyplavily, postupně ustávají, a s poklesem teplot se tyto zplodiny postupně koncentrují v nižších vrstvách atmosféry. K současnému stavu v Dillí však přispěly i další faktory. Jedním z nich je nedostatek větru, který způsobil stagnaci vzduchu a nárůst hladiny emisí nad městem. Po období dešťů pak řada lidí zakládá ohně na místních skládkách a zemědělci pálí biologický materiál v rámci příprav na novou výsadbu. Podzim se navíc u hinduistů nese v duchu oslav svátku světa Diwali, během kterého se ve velkém odpalují ohňostroje a dělobuchy, které kvalitě vzduchu taktéž příliš nepřidají. V kombinaci s narůstajícím provozem v indické metropoli se tak z ovzduší nad Dillí stal skutečně smrtící koktejl, který si začíná vybírat svou daň.

Obrázek: Dillí trápí smrtící smog. Indové jej chtějí rozhánět uměle vyvolaným deštěm

Kvalita ovzduší je u velkých indických měst dlouhodobě palčivým problémem, nyní však celá situace eskaluje. Zdroj: Unsplash

Vláda omezuje automobilovou dopravu, školy prodlužují prázdniny

Indická vláda celou situaci bedlivě sleduje. Do terénu tak vyslala své úředníky, kteří dostali za úkol ověřit, zda stávající opatření proti znečištění fungují. Indie totiž v tomto směru již v minulosti vytvořila tzv. program GRAP, který je čtyřstupňovým krizovým řešením pro podobné případy. Aktuálně však oblast okolo Dillí dosáhla právě 4. fáze akčního plánu, a restrikce jsou tedy poměrně intenzivní. Vláda tak například přeložila zimní školní prázdniny, které letos proběhnou od 9. listopadu do 18. listopadu. V souladu s nařízením Nejvyššího soudu byl také taxikářům fungujícím přes mobilní aplikace zakázán vjezd do města. Pokud se situace nezlepší, přistoupí úřady k přídělovému systému, který umožní provoz vozů s poznávací značkou zakončenou lichým číslem v liché dny v měsíci, pro sudé dny pak budou vyhrazeny dny sudé. Porušením těchto nařízení se lidé vystavují riziku poměrně vysokých pokut. Problém ovšem představují motocykly, které mnohdy produkují více polutantů, a na které se toto omezení nevtahuje.

Obrázek: Dillí trápí smrtící smog. Indové jej chtějí rozhánět uměle vyvolaným deštěm

Jedním z viníků vysoké koncentrace smogu je intenzivní doprava v Dillí a nejbližším okolí. Zdroj: Unsplash

Od roku 2021 je v hlavní obchodní čtvrti města instalována tzv. smogová věž, která má za cíl snížit znečištění ovzduší za pomocí speciálních filtrů. Jak se ale nyní ukazuje, tyto filtry jsou stavěny spíše pro čištění vzduchu v interiérech, a v otevřením prostoru prakticky nefungují. Právě proto se tak možná indická vláda odhodlá k poněkud husarskému kousku – vyvolání umělého deště.

Výsev mraků má své výhody i nevýhody

Proces vytváření tohoto umělého deště se v angličtině označuje termínem cloud seeding, což lze volně přeložit jako výsev mraků. Význam pojmu je poměrně výstižný, jelikož v rámci cloud seedingu se do atmosféry implantují krystalky molekul jodidu stříbrného, jodidu draselného či pevného oxidu uhličitého, které napomáhají kondenzaci vodní páry do podoby dešťových kapek. Tyto srážkotvorné látky se do ovzduší distribuují prostřednictvím rozprašovačů umístěných na trupech letadel, která nad oblastí prolétají.

Z pohledu výhod má výsev mraků několik benefitů. Tím hlavním je pochopitelně přínos samotných srážek, který zajistí nejen snížení koncentrace prachu, smogu, mlhy a dalších nečistot v ovzduší, může být ale blahodárným zdrojem vody pro farmáře. Technologie pak může sloužit i v chladných oblastech, kde může namísto deště generovat srážky sněhové, a tím tak zajistit dostatek sněhové pokrývky v horách. Cloud seeding může být také nápomocný při hašení rozsáhlých požárů.

Obrázek: Dillí trápí smrtící smog. Indové jej chtějí rozhánět uměle vyvolaným deštěm

Umělý déšť lze vytvořit srážkotvornými chemikáliemi, které do mraků rozpráší speciální letadlo. Zdroj: Pixabay

Jak je ale asi každému jasné, nese si s sebou tato technologie také značné nevýhody. K úspěšnému výsevu mraků jsou zapotřebí vhodné meteorologické podmínky, a ani tak není šance na úspěch stoprocentní. Srážkotvorné chemikálie pak představují další potenciální kontaminanty, jejichž přítomnost v přírodě se dříve či později vždy promítne například na kvalitě rostlin či povrchových vod. Neregulovaný cloud seeding pak může do značné míry zamíchat klimatickými kartami v oblasti, která by jinak zažívala přirozené přírodní cykly. Proces vytváření umělého deště je pak v neposlední řadě finančně velmi náročnou záležitostí – v prvotních fázích výsevu mraků nad Dillím se počítá s částkou v přepočtu převyšující 300 milionů korun.  Z tohoto pohledu indická vláda počítá, že veškeré náklady v tomto ohledu uhradí, zda-li se však podaří problém se smogem v Dillí vyřešit, jasné není. První fáze cloud seedingu jsou aktuálně plánovány na 20. listopadu.

Zdroje: 1, 2, 3

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Kouk

Chybí jim naší zelení

Obrázek: AI ve vašem počítači. Co představí Microsoft na akci Microsoft Build 2024?
AI ve vašem počítači. Co představí Microsoft na akci Microsoft Build 2024?
Obrázek: Reklama na nový iPad pobouřila: Apple drtil hudbu i umění, Samsung chytře zareagoval
Reklama na nový iPad pobouřila: Apple drtil hudbu i umění, Samsung chytře zareagoval
Obrázek: Kvalitní alternativa k Apple Watch SE? Huawei Watch Fit 3 jsou levnější, s delší výdrží a větším displejem
Kvalitní alternativa k Apple Watch SE? Huawei Watch Fit 3 jsou levnější, s delší výdrží a větším displejem
Obrázek: Výzva pro ChatGPT: AI Claude přichází do Evropy, používat ji můžete zdarma
Výzva pro ChatGPT: AI Claude přichází do Evropy, používat ji můžete zdarma
Obrázek: Tuhle chybu dělá většina z nás: Datum narození jako heslo nepoužívejte
Tuhle chybu dělá většina z nás: Datum narození jako heslo nepoužívejte
Obrázek: Allegro Smart! Week poprvé v Česku: Ušetřit můžete tisíce, vybrali jsme pro vás nejzajímavější produkty
Allegro Smart! Week poprvé v Česku: Ušetřit můžete tisíce, vybrali jsme pro vás nejzajímavější produkty
Obrázek: Kde sledovat mistrovství světa v hokeji? Online v prohlížeči, na mobilu i v PC bez internetu
Kde sledovat mistrovství světa v hokeji? Online v prohlížeči, na mobilu i v PC bez internetu
Obrázek: Jak spustit retro hry na počítači s Windows 11?
Jak spustit retro hry na počítači s Windows 11?