Japonští výzkumníci sáhli po speciálních optických kabelech vlastního návrhu a nahradili všechny potřebné síťové prvky. Dosáhnout se povedlo přenosové rychlosti až 319 Tb/s, a to bez ztráty kvality na simulovanou vzdálenost 1 864 km. Japonský návrh by mohl mít v budoucnu pozitivní dopad na rychlost páteřních sítí.
Gigabitové rychlostní rekordy internetu z doby před deseti lety se dnes zdají být naprosto směšné. Vědci z japonského Národního institutu informačních a komunikačních technologií (NICT) se pochlubili novým úspěchem. V laboratorních podmínkách překonali rekord v přenosu dat po síti, a to rychlostí až 319 Tb/s. To je téměř dvakrát rychleji než 179 Tb/s, které dosáhl tým britských a japonských vědců v srpnu 2020. V praxi by bylo možné po takové síti přesouvat data rychlostí odpovídající 7 000 HD filmům za 1 sekundu.
Nová optická vlákna
NICT se tento výkon podařil díky modernizaci prakticky všech částí technické infrastruktury. Optická linka měla čtyři jádra namísto jednoho a výzkumníci využili 552kanálový laser na vícero vlnových délkách za pomoci zesilovačů využívajících vzácných prvků. Ačkoli byl test omezen na laboratoř, tým použil vinuté vlákno k přenosu dat na simulovanou vzdálenost 1 864 km, aniž by došlo ke snížení kvality signálu nebo rychlosti přenosu.
Stejně jako u mnoha podobných experimentů může trvat ještě dlouho, než bude mít technologie praktické využití. Speciální vícejádrové optické vlákno by sice fungovalo i se stávajícími sítěmi, ale systém by byl velmi drahý. Jeho počáteční využití je proto pravděpodobnější u páteřních internetových sítí a dalších velkých síťových projektů, kde je kapacita důležitější než nízká cena.
Výzkumníci z NICT věří, že díky jejich vláknům nové generace dostanou technologie jako je 5G a v budoucnu 6G smysl. Výhody bude možné pocítit už jen tím, že uživatelé dostanou k dispozici rychlejší přístup k internetu, který při náporu uživatelů a nových zařízení nezkolabuje, jako hrozilo na začátku pandemie koronaviru v roce 2020.
Zdroj: NICT